Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
15. novembra 2019, 10:52
Čas čítania 0:00
Vojtěch Vanda

Pred 80 rokmi bola pri študentskej demonštrácii v Prahe preliata krv. Protest proti nacizmu skončil streľbou do ľudí

Pred 80 rokmi bola pri študentskej demonštrácii v Prahe preliata krv. Protest proti nacizmu skončil streľbou do ľudí
Zdroj: Radio Free Europe
OSOBNOSTI 30. VÝROČIE NEŽNEJ REVOLÚCIE ČESKO
Uložiť Uložené

Smrť Jána Opletala a jeho následný pohreb znamenali v roku 1939 protest proti nacistickému Nemecku, o päťdesiat rokov neskôr zase vzdor proti režimu socialistickému.

Víš, na základě které události se zrodila sametová revoluce? Datum jejího rozpoutání se pojí s uctěním hrdinského činu předválečných studentů, který se odehrál ve stejný den desítky let předtím. V roce 1989 to bylo totiž 50 let od doby, kdy prošel pražskými ulicemi smuteční průvod s tělem Jana Opletala, studenta, jehož život byl zmařen během oslav vzniku československého státu německou kulkou. Hitler tehdy zareagoval uzavřením českých vysokých škol na tři léta. Ten den vešel do dějin jako Mezinárodní den studentstva.

Ako vyzerala móda našich revolucionárov počas novembra 1989?
Ako vyzerala móda našich revolucionárov počas novembra 1989? Zdroj: Refresher
 

Za pár dní si připomeneme 30. výročí sametové revoluce, která v roce 1989 nenásilnou formou položila komunistický režim. Po krvavém potlačení pokojné manifestace studentů 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě se na náměstích setkávaly stovky tisíc lidí. Doslova v průběhu pár týdnů porazili režim, který vládl dlouhá desetiletí tvrdou rukou a omezoval své obyvatelstvo. Sametová revoluce přinesla svobodu do všech oblastí života v Česku.

V Refresheru jsme se rozhodli napsat sérii článků, které ti tuto významnou událost lépe přiblíží. Podíváme se ale i na nesvobodu, která revoluci předcházela a na to, jak se společnost za 30 let změnila.
 

Rok 1939 byl pro Československou republiku posledním možným rokem vzdoru před druhou světovou válkou, kdy po následném zklamání z demobilizace vojska, jež mělo chránit hranice před nacistickým Německem, následovalo nejprve územní rozštěpení a postoupení Sudet, a následné zbavení svrchovanosti jednoho z nejrozvinutějších a nejbohatších států té doby.

Začalo to rokem 1938, konkrétně 29. zářím 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Mobilizace nařízená proti úmluvě prezidentem Edvardem Benešem byla na nátlak mocností rozpuštěna, Sudety a Těšínsko byly připojeny k západním sousedům, a tak zbytek Československa mohl akorát čekat, jak s ním bude naloženo. V březnu 1939 proto mohl Adolf Hitler se svými jednotkami nerušeně vplout do země, ve které vyhlásil protektorát. 


Čas plynul a evidentní mocichtivost Adolfa Hitlera už nemohly světové mocnosti přehlížet ani nuceně. Dne 1. září 1939 začali totiž nacisté útočit na Polsko. „Právě začala válka, takže jsme byli v nejisté situaci,” komentuje pro REFRESHER protektorátní situaci historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. I přes tuto skutečnost se zorganizovala 28. října 1939 první oslava vzniku Československého státu po anektování českých zemí. Slovensko už v té době mělo vlastní Slovenský štát.

Skupina německých studentů z Prahy jde pozdravit Adolfa Hitlera

Skupina německých studentů z Prahy jde pozdravit Adolfa Hitlera
Skupina německých studentů z Prahy jde pozdravit Adolfa Hitlera Zdroj: Commons.wikimedia.org/CC0

Svátek 28. října byl ale nacistickou okupací zakázán. Desetitisíce lidí se i přesto rozhodli jej oslavit. „Demonstrace 28. října byly občanské. Byl to první státní svátek po vzniku protektorátu, v Praze byl každodenní provoz všedního dne. Lidé byli ozdobeni trikolórami, ve svátečních šatech s černými páskami. Někde se nepracovalo, výuka byla kratší,” vykresluje tehdejší situaci Tomek. Atmosféra prý byla vskutku vlastenecká. Těchto oslav se samozřejmě zúčastnili i vysokoškolští studenti, avšak neorganizovaně a mezi ostatními.


Slavilo se všude, nejen v Praze. Například v Brně se studenti také nedostavili na přednášky, na venkově si vznik samostatného státu připomínali lidé většinou v klidu. Situace byla klidná i v hlavním městě, dokud se demonstranti nezačali kupit. Provolávala se vlastenecká hesla a zpívaly národní písně, což provokovalo hlavně německou civilní menšinu. Odpoledne tudíž začalo docházet ke střetům.

Odporúčané
Nechutný útok z publika aj bitka Petra Kuťku. Čo nám prezradili Lady Dee a Inked Dory? (Report z turnaja Clash of the Stars 7) Nechutný útok z publika aj bitka Petra Kuťku. Čo nám prezradili Lady Dee a Inked Dory? (Report z turnaja Clash of the Stars 7) 28. januára 2024, 16:30

Bezpečnostní aparát vzal tedy za své a proti protestujícím zasáhl. Objevila se i ostrá střelba. „Za střelbou do demonstrantů nestály pouze policejní či ozbrojené složky, ale i němečtí civilisté, němečtí důstojníci a příslušníci gestapa nebo němečtí studenti. Situace si vyžádala třináct postřelených, patnáct jinak těžce raněných,” doplňuje historik. Gestapo ten den ještě zadrželo 400 osob, 83 osob zase omezila na svobodě protektorátní policie. Někteří z nich se z vězení dostali až v roce 1942.

Vyskúšaj predplatné
za 2,99
a čítaj všetko bez obmedzení
Pridaj sa k predplatiteľom
alebo Odomkni článok cez SMS
Pošli SMS na 8877 s textom CLANOK 76551 a dočítaj tento článok.
Cena SMS za otvorenie článku je 3,50 € s DPH. Ako to funguje?
Dočítaj článok do konca za SMS v hodnote 3,50€. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj články bez obmedzení celý mesiac - predplatné len za 1,50€ navyše v porovnaní s jedným článkom. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj bez obmedzení celý mesiac. Stačí poslať SMS (za 5€). Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Domov
Zdieľať
Diskusia