Index 55.7, který získala Česká republika, je o 11.7 bodů nižší, než je průměr Evropské unie.
Rovnost mezi muži a ženami je téma, o kterém by se dalo mluvit dlouhé hodiny. Pravda občas bývá našim očím skryta, nicméně nejpravdivěji o vývoji této problematiky mluví čísla. Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) vydal zprávu, ve které přiřadil podle určitých kritérií indexy každé členské zemi Evropské unie, a jak Česko tak Slovensko bychom v předních příčkách hledali marně.
The Gender Equality Index (Index genderové rovnosti) je podle institutu souborem ukazatelů, které dokáží změřit komplexní pojetí genderové rovnosti, a zároveň pomáhají zjišťovat, jestli se tato genderová vyváženost v Evropě vyvíjí tak, jak ho má Evropa nastavena ve svém strategickém rámci. Zjednodušeně řečeno, jedná se studii, která se zabývá tím, v jakých odvětvích a jak moc jsou si pohlaví rovna, a co se v průběhu let s rovností děje.
V EIGE měří vývoj gendrové rovnosti mezi lety na základě několika ukazatelů: zdraví, práce, peníze, znalosti, čas a moc. Ty se dále dělí na různé podskupiny. Následně ještě monitorují ukazatel násilí, který se ale do celkového indexu nezahrnuje. Ze sta možných bodů získala Česká republika pouhých 55,7, což je o 11.7 bodu nížší než evropský průměr. Zařadila se tak až na 21. místo. Institut zjistil, že během sledovaných 12 let vzrostl domácí index o pouhých 2,1 bodu.
Všechny dosažené hodnoty, které byly Česku naměřeny, jsou nižší než průměrné hodnoty v rámci Evropy. Nejvyšší naměřená hodnota byla u ukazatele zdraví, přesto i zjištěných 86,3 bodu je jedna z těch nižších hodnot v rámci EU. Během let se nejvíce povedlo posunout genderovou rovnost v rámci znalostí (+6,8 bodu) a peněz (+6,5 bodu), klesl ale index ukazatele moci (-3,5 bodu). Podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů je rozvoj gendrové rovnosti v České republice pomalý, a v porovnání za ostatními členskými zeměmi zaostává.
Situace na Slovensku je ale ještě horší. S pouhými 54,1 bodu se podle výzkumu umístilo až na 26. místě s propadem 13,7 bodu na Evropský průměr. Stejně jako v Česku se zvýšil index peněz (+12,7 bodu) a znalostí (+5,9 bodu), snížil se index moci (-0,1 bodu) a obrovský propad zaznamenal index času (-9 bodů).
Obrovský kus práce v této problematice čeká obě středoevropské země, jestli chtějí jednou dosáhnout celkového průměru Švédska, který dosáhl hodnoty 83,6 bodu.
