Štúdia od vedcov z Montrealu priniesla zaujímavé výsledky.
Přítomnost na sociálních sítích, jako například Facebook či Instagram, zvyšuje u teenagerů projevy deprese, zjistili výzkumníci z Montrealu v nové studii. Své výsledky publikovali v pondělí v odborném žurnálu JAMA Pediatrics.
Instagramem k depresi
Předmětem zájmu týmu odborníků, vedeného vědkyní Patricií Conrod, byla spojitost mezi depresemi a časem tráveným u displeje či obrazovky. Jednat se tak mohlo například o sledování televize, hraní videoher nebo právě o pobyt na sociálních sítích.
Do výzkumu trvajícího čtyři roky se zapojilo celkem 3826 teenagerů (z toho 1798 dívek), kteří výzkumníkům pravidelně udávali informace, kolik hodin za týden strávili u zmiňovaných kratochvílí. A jak vyšlo najevo, právě sociální sítě se na psychiku ukázaly jako nejvíce škodlivé.
Ilustrační obrázek
Projevy deprese byly v případě sociálních sítí zaznamenány v daleko větší míře, než u sledování televize či hraní videoher. Problém podle hlavní vědkyně Patricie Conrod je zejména v tom, že na těchto sítích jsou lidé prakticky neustále vystaveni záběrům zdánlivě dokonalých životů ostatních uživatelů, se kterými mají následně tendence se porovnávat.
Realita však nebývá tak vzrušující, jak se na první pohled může zdát. Líbivé záběry na sociálních sítích vytváří pouze jakousi iluzi bezchybného života, kterého ale ve skutečnosti nelze dosáhnout. Nicméně tomuto klamavému dojmu řada mladých lidí snadno podléhá a vzhledem k tomu, že jejich každodenní životy pochopitelně takto dokonalé nejsou, začnou pociťovat deprese.
Hrami ke štěstí?
Co však výzkumníky překvapilo, byly výsledky ohledně hraní videoher. Jak se totiž ukázalo, hry k projevům deprese nijak významně nepřispívají a hráči většinou ani nebývají ve společenské izolaci, jak by se leckdo mohl domnívat. Více než 70 procent teenagerů totiž hraje společně s dalšími lidmi buď online, nebo přímo osobně.
„Výsledky nás zaskočily. Hraním videoher je člověk šťastnější, je to velmi dobrý koníček,“ řekl další ze skupiny výzkumníků.
Podle vědců stráví mladý člověk u digitální obrazovky v průměru šest až sedm hodin denně, což je dle vědců poměrně velké a znepokojující číslo. Projevy deprese u teenagerů mají navíc vliv na užívání zakázaných látek, nízké sebevědomí a špatné komunikativní dovednosti. Jedná se však o komplexní problematiku, která bude vyžadovat ještě další výzkum.
