Pokud chceme udržet planetu v podobě, v jaké jsme se do ní narodili, je nutné jednat okamžitě.
Data o rekordní koncentraci uhlíku v atmosféře přinesla observatoř Mauno Loa na Havaji. Tato měření potvrzují tento vzrůstající trend, který leží v srdci problémů globálního oteplování a klimatické změny.
Meteorolog Eric Holthaus, který také působí jako novinář zaměřující se na klimatickou krizi, shrnul poslední poznatky v hojně sdíleném tweetu.
This is the first time in human history our planet's atmosphere has had more than 415ppm CO2.
— Eric Holthaus (@EricHolthaus) 12. května 2019
Not just in recorded history, not just since the invention of agriculture 10,000 years ago. Since before modern humans existed millions of years ago.
We don't know a planet like this. https://t.co/azVukskDWr
Rich Pancost, vedoucí katedry ekologických studií na Unversity of Bristol, tvrdí, že nejlepší odhad vědecké komunity je, že takto vysoká nebyla úroveň uhlíku v atmosféře více než 3 miliony let.
Historik Juan Cole na to reagoval ve svém komentáři, v němž tvrdí, že Země by byla v době, kdy byly hladiny uhlíku takto vysoké, pro dnešního člověka zcela jiné místo.
- Teploty byly neúměrně vyšší než dnes. V průměru se jedná o 2–3 °C, což by například v České republice znamenalo kritický nedostatek vody, jedovatý smog ve městě a zánik zemědělství, jak ho známe. Už oteplení o 1° C, které se zdá nevyhnutelné, může podle zprávy Spojených Národů spustit „rapidní, neočekávané a nelineární reakce, které mohou vést k závažnému poškození ekosystému“.
- Hladina moří byla před v Pleistocénu před 3 miliony let nesrovnatelně vyšší, než je dnes. V současné době by to znamenalo, že města jako Amsterdam, New Orleans, Lisabon a mnoho dalších by byly pod vodou.
- Rozsáhlá místa na planetě by přestala být zcela obyvatelná.
Cole v závěru říká, že tyto změny jsou nezvratné a je pouze otázkou času, než je pocítíme nejtvrději.
To the best of our knowledge - about 3 million years. Maybe more.https://t.co/pUowvkGzYI pic.twitter.com/V19NSRug7e https://t.co/i83NMOUvaa
— Rich Pancost (@rpancost) 12. května 2019
Zvyšující se podíl oxidu uhličitého v atmosféře je závažný pro svoji negativní schopnost zadržovat teplo v atmosféře. Povrch a voda na planetě vydávají teplo, které je uzavřené v molekulách oxidu uhličitého.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) připodobňuje oxid uhličitý k cihlám v ohništi, které produkují teplo i poté, co oheň vyhasl. Skleníkové plyny přispívají k tomu, že planeta udržuje teplotu, která zachovává podmínky v životu, avšak jejich vysoké množství ovlivňuje celý ekosystém, ve kterém žijeme. To se v současnosti děje.
„Navýšení množství skleníkových plynů narušilo rovnováhu energie Země. Teplo se v atmosféře udržuje a zvyšuje průměrné teploty,“ tvrdí zpráva úřadu.
Jedná se o ironickou situaci, protože zvyšující emise nás zároveň chrání od pocítění následků těchto vlivů. Uhlí produkuje sulfáty, které zahalují atmosféru a působí jako pomyslný „ochranný krém“. Tato ochrana také zabraňuje zvýšení oteplování, které bychom jinak viděli již nyní.
Vypouštění sulfátu do atmosféry, převážně z přepravního průmyslu, podle studie z roku 2009 způsobuje, že je planeta chladnější o zhruba O,25 °C, než by měla být. Spojené národy se dlouhodobě snaží omezit vypouštění emisí z tohoto průmyslu, které by sice bylo pozitivní, ale také by mohlo zrychlit globální oteplování.
To však neznamená, že bychom se oteplování vyhnuli. Jednoduše jsme tento proces emisemi zpomalili. Oteplování nikam nemizí a v momentě, kdy nebudeme tyto sulfáty dále produkovat, se rozjede naplno.
Podle studie z roku 2013 by redukce emisí o 35 % mohla znamenat zvýšení o 1 °C. Toto zadržování by navíc podle posledních zpráv mělo být dokonce dvakrát účinnější, než se předpokládalo.
These broken records are starting to sound like a broken record. https://t.co/7kePdTwB6x
— Greenpeace (@Greenpeace) 13. května 2019
Většina vědců předpokládá, že je globální oteplování nezvratné. Jediné, co můžeme dělat, je minimalizovat jeho dopady tak, aby byla destrukce života tak, jak ho známe, minimální.
Vyšší daň z uhlí, která se například v České republice plánuje a která má podporu i ve většině vyspělých států, je jednou z věcí, která může přinést výnosy, jež se mohou následně investovat do boje s největší výzvou, které lidstvo do dnešního dne čelilo.
