Zabíjanie ako výnosný biznis: Na dne priehrady aj uprostred McDonaldu. Takto sa vraždilo v Česku v 90. rokoch

Pracoval jako vrátný a vyhazovač, pak se mu zachtělo využít svých schopností a kontaktů a začít se obohacovat na druhých. Karel Kopáč byl hlavním organizátorem gangu tzv. Orlických vrahů, kteří chladnokrevně zabíjeli vytipované podnikatele a jejich těla poté naložili do sudů s louhem. Ty pak vyhodili do přehrady Orlík, aby je už nikdy nikdo nenašel. 

Vznikla tak kauza známá jako Orlické vraždy. Češi chtěli v 90. letech podnikat v lecčem. I v zabíjení na objednávku. A nejen oni. Prostředí plné korupce zavdávalo vzniku zahraničních mafiánských gangů, které pocházely nejčastěji z východu Evropy. Pojďme se podívat na méně známé případy vražd, které otřásly Českem.

Vraždami na objednávku lidé řeší také neshody v rodinném vztahu. Nešťastníků, kteří se kvůli majetkovým rozporům rozhodnou zaplatit několik desetitisíců, statisíců a dokonce i milionů – v závislosti na komplikovanosti dané zakázky – a zbavit se někoho blízkého, není mnoho, ale o to brutálnější má akt pozadí.

Možností, jak s mrtvým tělem naložit, je několik. V 90. letech se objevovaly případy, kdy těla končila na dně přehrad nebo v kyselině, někteří nájemní vrazi však také montovali trhaviny.

Pro vyšetřovatele je těžké takový případ napoprvé rozlišit například od neúmyslného zabití. Do roku 1999 dokonce neexistovala evidence vražd na objednávku. Jedním ze známých objednavatelů vraždy se stal v 90. letech populární představitel pražského podsvětí Ivan Jonák, který nechal zabít svoji manželku. Šlo mu o podíl z jeho klubu Discoland. 

Kdo je vykonává? Často se jedná o (bývalé) zaměstnance různých bezpečnostních agentur a „ochranek“, někdy i bývalých policistů. Jindy se k vraždě nachomýtli přímo podnikatelé či aktéři konkrétního byznysu.

Chlápci, se kterými není radno si zahrávat

Na Znojemsku byl na konci 90. letech vysoce aktivní gang Čečenců, kteří po místních podnikatelích vyžadovali výpalné. Nevybírali si náhodně. Mezi podniky, které měli v merku, patřily ty, kterým potenciálně hrozilo nějaké ohrožení – ať už ze strany policie či konkurenčních podnikavců – často bary a restaurace pochybného charakteru, kde se obchodovalo s drogami nebo zbraněmi.

Když přijeli svým BMW před vytipovanou provozovnu, nabídli majitelům pomoc. Když jim budou platit v dolarech a korunách v přepočtu zhruba 10 tisíc korun a k tomu pohoštění pro členy gangu, budou je ochraňovat. 

Pokud odmítli, začala série vyhrožování. „Když jsem stál u vchodu, začali se tam tlačit nějací cizinci s ruským přízvukem. Jednoho jsem zastavil a mezitím mě druhý odhodil z cesty. S nožem u krku mi řekl, že jestli chci ještě žít, bylo to naposledy,“ nechal se slyšet pro server iDnes muž pracující v jednom z těchto barů jako vyhazovač. Práce raději okamžitě nechal. 

Holub jako vyděrač

iDnes též popsalo příběh z roku 1998. Zvláštní vydírání zažil podnikatel z Prahy, kterému jedno odpoledne přišla zásilka. V balíku ho čekal šok – po otevření se v kartonové krabici objevil živý holub.

Na sobě nesl přiložený dopis, který obskurní zásilku rozšifroval. Bylo na něm uvedeno, že má na holuba zavěsit čtyři německé marky v tisícovém nominálu, tehdy asi 72 tisíc korun, jinak se stane něco podnikateli i jeho rodině. Hrozil i výbušnými náložemi. 

Podnikatel se obrátil na policii, ta chtěla holuba vystopovat, ale mezitím ho z bytu vypustila jeho dcera. Přišly proto další dopisy, ale na těch se vyšetřovatelům nepodařilo nalézt jedinou stopu DNA. Když přišla zásilka s dalším holubem, nasadili na jeho sledování dokonce helikoptéru. Identitu pachatele se i přesto nepodařilo dohledat – dodnes.

Ilustrační foto – vybavení Kolínského gangu

Hodonínská partička

Výjimkou nebyly ani vraždy vlastních kamarádů a společníků kvůli penězům a kšeftům. Za podezřelým obchodem s cigaretami míříme na Hodonínsko. V 90. letech se tu v jednom podniku scházela parta mladých mužů, aby se domlouvala na černých obchodech s cigaretami.

Byly v tom zapleteny miliony korun a také bílý kůň Petr. Báli se, že by mohl o jejich obchodu mluvit s nesprávnými lidmi a byli by tak odhaleni. Jeho matka se ho před podivnými kamarádíčky snažila varovat, syn však neposlechl.

21. června 1993 ho viděla naposledy.

Byl uškrcen provazem a jeho tělo zabaleno do deky a odhozeno ve speciálním kontejneru do řeky Moravy. Započalo pátrání, které skončilo, až když jeden muž z této party policistům ukázal místo činu. Stalo se tak zhruba rok po vraždě. Vyšetřovatelé postupně odhalili všechny členy této skupiny a soud je poslal za mříže. 

Všichni odsouzeni jsou již na svobodě. Někteří z nich si změnili jména. 

Samopalem na vymahače

V roce 2014 otevřel Městský soud v Praze 20 let starý případ vraždění samopalem na Hadovité ulici v Praze. Jeden z obžalovaných v něm přijal zakázku na zabití muže – vymahače. Od prostředníka na tento čin dostali samopal, výbušninu a portrét své oběti. Motivováni byli částkou 100 tisíc korun pro každého. Vrahové útočili 21. listopadu 1993. Jeden z nich hlídal a druhý konal.

Muže zneškodnil velmi rychle: 18 kulkami ze samopalu Škorpion, které zasáhly hlavu a horní část těla. Zabil ho přímo v jeho zaparkovaném autě. Tuto akci neměl Jiří Vrba přežít. Jakožto vymahač dluhů měl velké množství nepřátel a ti mu často hrozili – nikdy se jich však nebál. Ve volném čase se věnoval bojovým sportům a posilování.

Pachatele se nikdy nepodařilo usvědčit. Když podezřelí muži v roce 2014 vypovídali před soudem, k činům se nedoznali a svou vinu odmítají. „Nic jsem nespáchal a dál vypovídat nebudu,“ řekl jeden z obžalovaných spolu s dalšími, kteří odpovídali obdobně.

Z výpovědí se však ukázalo, že se znali a za násilnou a majetkovou trestnou činnost už v minulosti seděli. Rovněž byli podle výpovědi v 90. letech napojeni na zmiňovaného Ivana Jonáka.

V listopadu pak proběhlo uzavření případu. Opět bez úspěchu. Výpověď byla podle státního zástupce nevěrohodná. Miroslav Drha, který ji zprostředkoval, byl prý opilý a o vraždě se dozvěděl v hospodě, kdy mu obžalovaný přiznal, že se „na rozdíl od něj neposral a Vrbu rozstřílel od pasu až po krk“. Vrah tak zůstal bez trestu.

Zabíjení v McDonaldu

O nezkrotnosti nájemných vrahů v 90. letech svědčí i událost, která se odehrála přímo v pobočce fastfoodového řetězce McDonald's v pražské Vodičkově ulici. Zatímco si tam 27. prosince 1998 kontroverzní podnikatel Ladislav Zimmermann pochutnával na svém pokrmu se svojí matkou a společně čekali na jeho manželku, přistoupil k němu vrah do bezprostřední blízkosti a beze slov jej střelil do obličeje. Na místě se strhla panika, čehož pachatel využil a z místa činu utekl směrem do Školské ulice.

Kriminalisté pracovali s verzemi, že jde o nájemnou vraždu nebo vyřizování účtů. Zimmermann byl majitelem domu na Jugoslávské ulici a své nájemníky šikanoval, za což se dostal i do vězení. Že by někomu jeho jednání tak vadilo, až by se ho rozhodl zabít?

Po několika dlouhých letech policie v březnu 2000 zjistila, že šlo o vraždu na objednávku, kterou iniciovala podnikatelova manželka Martina Šimánková. Ta si na akci objednala Bulhara Penio Mateva Mangarova, kterého jí dohodil majitel detektivní kanceláře Raul Kohner. Ten toho měl na svědomí více.

Skupina mužů napojených na Kohnera měla zavraždit i osvětlovače Jindřicha Vítka v jeho domě na Masné ulici. Objednavatelé se před soud nedostali. 

Divoké vraždění

Že byly případy 90. let pro kriminalisty opravdu oříškem, potvrzuje i emeritní vyšetřovatel 

Karel Adamec, který v minulosti rozlouskl případ orlických vrahů. 

„V té době vybuchovala auta s posádkami, ve zvýšené míře vybuchovaly i obchody… Například v jednom pražském kasinu po divoké přestřelce zůstalo na zemi nejen několik mrtvých Číňanů, ale i kusy zlata tvaru čínského draka, což byly odznaky čínských zločineckých gangů,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro Blesk.

Kriminalisté v této době bohužel neměly dostatečné technologie, aby snáze nalezli pachatele, což jim dávalo prostor k jejich činům. I proto s nárůstem lepšího vybavení jak vyšetřovatelů tak civilistů takové vraždy dnes  ubývají. Ne však úplně. 

Nejbrutálnější činy měli na svědomí Číňané, Kavkazané a Bulhaři, často spjati se sexuálním byznysem. Na to, jak fungovalo a vzkvétalo sexuální podnikání v českém prostředí 90. let, se podíváme v příštím díle.