Nová štúdia WWF prichádza s hrozivým zistením
Že lidstvo stojí za úpadkem rozmanitosti a početnosti fauny i flóry, je dlouhodobě známý fakt. I přesto nám ale čísla zveřejněná ve zprávě Světového fondu na ochranu přírody (WWF) vyrazila dech. Podle sesbíraných údajů se nám od roku 1970 podařilo vyhladit 60 procent zvířat.
Na výzkumu pracovalo 59 vědců z různých zemí a za hlavní důvod masakru živočišné říše určili vzrůstající konzumaci potravin a využívání přírodních zdrojů. Miliardy let budovaná fauna pod našima rukama chřadne a podle odborníků se blížíme ke kraji útesu.
Výkonný ředitel odboru WWF pro vědu, Mike Barrett, srovnal pokles počtu zvířeny s naším vlastním druhem: „Pokud by lidská populace poklesla o 60 procent, rovnalo by se to kompletnímu vyhlazení obyvatel Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Afriky, Číny a Oceánie.“
Jak dále ve studii upozorňuje profesor Johan Rockström z Institutu pro výzkum klimatických změn v Potsdamu, nejde jen o problém zvířat, ale i lidstva samotného. Pokud chceme zajistit budoucnost našim potomkům, musíme se starat o kvalitu našeho ekosystému, na němž sami závisíme.
Masivní vymírání druhů v režii člověka
Podle vědců je dost možné, že momentálně svět čelí šestému masivnímu vymírání druhů. Prvnímu, které zapříčinil člověk.
Jiná nedávna studie určila, že lidstvo za svoji existenci zlikvidovalo 83 procent všech savců a polovinu rostlinstva. Podle vědců by obnova napáchaných škod zabral 5–7 milionů let.
Aktuální výzkum WWF trval od roku 1970 a zkoumal 4 tisíce druhů savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků. Mezi lety 1970 a 2014 se snížily počty zkoumaných druhů v průměru o 60 procent. Čtyři roky předtím byl průměrný pokles na průměru 52 procent. Jsme tak svědky eskalujícího úbytku fauny.
A co konkrétně stojí za tak rapidním poklesem zvířecích populací? Největším problémem je podle výzkumu ničení přirozeného životního prostředí, které je destruováno nejčastěji za účelem farmaření.
Druhou největší příčinou vymírání zvíře je jejich zabíjení pro trh s potravinami. V současnosti se 300 druhů savců kvůli zabíjení na maso blíží k vymření.
Nezanedbatelný důsledek má kontaminace životního prostředí chemikáliemi, ale i průnik invazivní zvěře, která vybíjí původní populace.
Podle zprávy WWF největší pokles zvířat zažívá Jižní a Střední Amerika. V těchto oblastech byl zaznamenán 89procentní pokles v počtu obratlovců. Důvodem je rapidní kácení pralesů a ničení přirozeného prostředí za účelem farmaření.
Obecně nejvíce utrpěla fauna v řekách a jezerech, v nichž populace zvířat klesla v průměru o 83 procent. Původcem problému je opět zamoření chemikáliemi, rozmach zemědělství a samozřejmě lov.
Nicméně, je zároveň nutné podotknout, že některé druhy se podařilo zachránit a nyní jejich počty rostou. Hovořit můžeme o tygrech, kterých za posledních šest let přibylo v Indii o 20 procent, nebo o pandách velkých v Číně.
Existuje řešení?
V obecném měřítku jde ale o zanedbatelná čísla. Hlavním problém tkví v potravním řetězci, který funguje neudržitelným způsobem. Spotřeba a produkce jídla pro uživení 7,6 miliardy hladových krků ničí životní prostředí a je s tím třeba něco dělat.
Jak radí Mike Barret, šéf odboru WWF pro vědu, můžeme každý začít sám u sebe. Klíčové podle něj je, aby lidé konzumovali méně masa. Důsledky vzrůstajícího chovu hospodářské zvěře jsou totiž pro náš ekosystém katastrofické.
Jsme první generace, která ví, že ničí svoji planetu. Zároveň jsme i poslední generace, která s tím může něco dělat.
Tanya Steele, výkonná ředitelka britské WWF
