Štvrtok 15. 11. 2018 meniny má Leopold

hľadaj na refresheri

Odteraz si môžeš článok
uložiť na neskôr.
Odporúčame zapnúť browser notifikácie, ak budeš prihlásený na Refresher s týmto zariadením.
Zaujímavosti - Ľudia
12
Antonín H.
28. október 2018, 13:42

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Takový byl život před sto lety.

Antonín H.
28. október 2018, 13:42
Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?
Zdroj: Imrich/Wikimedia Commons
Musíš byť prihlásený/á , aby si mohol uložiť článok.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
12
Uložiť na neskôr.
Odteraz si môžeš článok
uložiť na neskôr.

Před sto lety vznikl samostatný československý stát. Začal se pozvolna rozvíjet společenský život, kultura, architektura, průmysl i sport. Zároveň poválečné území postihlo rozbourané hospodářství a desetinásobné ceny oproti roku 1913.  Lidé to po válce neměli snadné.

 

Co to ale znamená? Jak vypadal život ve městě a na vesnici? Jaký plat pobírali? A jak si žijeme v porovnání s nimi? Podívali jsme se na různé aspekty života tehdejšího a dnešního.

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Československý stát postavil základ svých zákonů na těch rakousko-uherských. Zřízení bylo demokratické a poslanců sedělo ve sněmovně o sto více, než je tomu dnes, tedy přesně tři stovky členů. Seděli tu šest let, oproti nynějším čtyřem.

 

I pojistka demokracie, Senát, měl hustší zastoupení. Senátorů tu byla rovná sto padesátka (v současném systému je jich 81). Prezident vládl státu po dlouhých sedm let. Finální podoba první verze Ústavy vznikla až v roce 1920.

 

Období první republiky se označuje jako zlaté časy českého státu. V zemi po válce panovala svoboda slova – nesměla se však za žádných okolností vyjímat dobrým mravům a zákonům Československa.

 


 

Politici vyžadují od novinářů vysokou míru korektnosti. Bulvár existuje, byť ne v takové podobě, jak ho známe dnes a je jasně oddělen od seriózních periodik

 

Po prvotních poválečných  problémech šel počet novin a časopisů nahoru – v roce 1920 dosahoval 2300 titulů, tehdejší žurnalisté přitom oplývali jen obyčejným psacím strojem. Noviny jako např. České slovo, se dělily na ranní, zaobírající se politikou a večerní, které byly odlehčenější a měly větší náklad. 

 

Česko vs. Československo

Československý stát byl tvořen územím Česka a Slovenska. Kulturně jde o velmi bohatý stát,  vždyť se tu mluví kromě češtiny a slovenštiny také maďarsky, polsky, rusínsky nebo ukrajinsky. 

 

 

Československo

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Česko

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Obyvatelstvo

13 milionů

10,5 milionu

Délka života 53,5 let 79,1 let
Úmrtnost kojenců 11,7 % 0,28 %

 

 

Složení obyvatelstva

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Čechoslováci 64,37 %

Češi 69,3 %
  Slováci 1,4 %

Němci 22,95 %

Ukrajinci 0,5 %

Maďaři 5,47 %

Poláci 0,4 %

Rusíni 3,39 %

Vietnamci 0,3 %

Židé 1,33 %

Němci 0,2 

Poláci 0,56 %

Rusové 0,2 %
cizinci 1,75 % Maďaři 0,1 %
ostatní 0,17 % ostatní 26,9 %

 

Dominantní pozici mají před Slovenskem české země, představují kolem 92 procent celkového průmyslového potenciálu republiky. Právě značné opoždění tehdejšího Slovenska bylo v roce 1918 odhadováno na minimálně 30 let

 

Oblast Česka byla spíše průmyslová část rakousko-uherské mocnosti. Vznikli jsme dohromady se Slovenskem, které nemělo finance na to, být samostatné. Do rozpočtu přispívalo pouze 16 procenty, díky tomu vznikla myšlenka čechoslovakismu, který byl později hojně kritizovaný. 

Peníze

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Na rozdíl např. od USA se české bankovky v průběhu let neustále měnily. Měnila se jejich velikost, podoba i materiály a ty rané měly více variant a edicí. Samotná měna nabrala stabilitu až roku 1923. To se Československu konečně podařilo přečkat nejhorší výkyvy kurzu. Koupit 100 Kč šlo za 2,93 amerických dolarů. 

 

Dvacátá léta trpěla na obrovské rozdíly mezi dělnickou třídou a zámožnými jedinci. Zatímco průměrná roční mzda dělníka dosahovala k 7,5 tisícům korun (tedy až k 625 korun měsíčně), 25 lidí vykazovalo podle dobových daňových přiznání příjem v průměrné výši 11,1 milionů korun, tedy přes 30 tisíc korun za pouhý jeden den

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Práce a výplaty

Republika bohatla rychle, dokázala nabídnout šanci těm, kteří se dokázali chopit příležitosti. S tím, jak se vyvíjela a kultivovala poválečná společnost, souvisela i otázka práce, resp. práva zaměstnanců.

 

Před válkou lidé pracovali i 10–12 hodin denně, ale v prosinci 1918 začal platit zákon, který zaměstnavatelům přikazoval nasadit osmihodinovou pracovní dobu, po pěti hodinách pak přibyla čtvrthodinová pauza. S tím však souvisely i nižší výplaty.

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Výše mezd se za první republiky pochopitelně postupně měnila, stejně jako životní úroveň obyvatelstva. V roce 1925 byla uzákoněna placená dovolená dělníků, v jednom kalendářním roce si mohli vybrat 6–8 pracovních dnů.

 

Praxe byla nakonec přeci jenom trochu jiná a v menších továrnách byli pracovníci, dožadující se svého volného času, propouštěni

 

Měli však nárok na podporu v nezaměstnanosti, která byla schválena již v roce 1919:  

 

Srovnání prvorepublikových měsíčních mezd

  1919 1929
Horníci 155 až 600 Kč 940 Kč
Zemědělci 90 Kč 490 Kč + naturálie 
Úředníci 1360 Kč
Dělníci 510 až 590 Kč 

 

Výše mezd žen a mužů se důrazně lišila. Důkazem toho může být mj. informace o platu úředníka v roce 1929. Průměrná měsíční mzda takového zaměstnance je sice 1360 korun, skutečnost ale svědčí o tom, že muži dostávali 1550 korun, zatímco ženy pouhých 840 korun

 

Alarmující je, že tyto rozdíly platí dodnes. Podle průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí je rozdíl mezi mzdou muže a ženy v České republice průměrně 22,5 procenta, v Evropské unii je to 16,3 procent.

 

Není to tedy takový extrém jako za první republiky, kdy tyto rozdíly mohly dosahovat i více než 50 procent, ale i tak by po tolika letech společnost mohla možná o něco více dospět.

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Ženy

Postavení žen ve společnosti bylo tématem, kterým bylo potřeba v nově vzniklé republice pořádně zahýbat. Ženy můžou volit a být voleny ihned od založení samostatného státu. Muži začali přistupovat k této věci i v oblastech každodenního života – už se nejednalo jen o ženy v domácnosti, ale o plnohodnotné síly.

 

Chodily častěji do práce, kde zastávaly i fyzicky náročnější činnosti. To bohužel nutně neznamená pozitivum – často se nejednalo o napravení společenského problému, ale prostý fakt, že jinou situaci prostě nedovoloval finanční stav rodiny.

 

Bydlení

Lidem se sice začíná v nově vznikající demokracii dařit, válka udělala velkou rýhu do stavu tehdejšího hospodářství, což mělo za následek, že potravin i peněz nebylo dostatek.

 

S platy samozřejmě souvisí i úroveň bydlení. Rodiny byly odkázány na malé byty a domy (více než polovina domácností žila v jedné místnosti) a drtivá většina bytů a domů nebyla vybavena koupelnami. Necelá čtvrtina bytů neoplývala tekoucí vodou.

 

Pavlačové domy měly vodovod na chodbě. Domky měly na zahradě pumpy. Stavění vodovodů bylo zdrojově, finančně i technologicky náročné. I suchý záchod pak byl společný pro více bytů, typicky se ukrýval např. za dveřmi se zabílenými okénky

 Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Nájemné v Praze bylo stejně jako v dnešní době poměrně vysoké. Na konci dvacátých let platili lidé za třípokojový byt v nově postaveném domě měsíční nájemné v průměrné výši zhruba 790 korun, za rok tedy 9500 Kč. 

 

Vzhledem k průměrné roční mzdě dělníka si bydlení v pražském bytě nemohl dovolit úplně každý.  Přesto chtěli lidé do měst stále víc – kvůli větším výdělkům.

Oblečení

Móda v době první republiky byla specifická ve své eleganci a velmi progresivní v přístupu k emancipaci žen. Do volného času nebo do školy už nebylo potřeba navlékat těžké šaty jako dříve.

 

Tehdejší muž pak nejčastěji nosil kalhoty s vysokým pasem, měl kravatu nebo motýlka, sponku na stažení límců. 

 

Studentská móda mladých lidí pak vypadala takto. Tamní mladí chodili elegantně oblečeni nejen na plesy nebo do divadel, ale i do škol. Hůlka pak dodávala prestiž dospělým lidem. Kvalita tkanin byla za první republiky na velmi vysoké úrovni. 

 

Rádio

První rozhlasové vysílání proběhlo na našem území již jeden rok po založení Československa, to pravidelné vzniklo až o 4 roky později. Programem takového vysílání byla různá krátká hlášení následovaná koncertem. Kdo chtěl rádio, musel mít licenci.

 

Teprve na základě této licence bylo po zaplacení poplatku možné zakoupit dřevěné rádio. Vzhledem k jeho vysoké ceně si ale toto zařízení mohly dovolit jen zámožnější rodiny (ti méně majetní je však zvláště na vesnici navštěvovali a poslouchali společně).

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Ceny

Abychom dokázali alespoň nějak srovnat, kolik stál běžný život tehdy a nyní, vzali jsme si na pomoc tato čísla z roku 1928. Popisují ceny vybraných potravin, zboží a služeb za první republiky. K těmto cenám jsme přidali hodnoty ze srovnávače cen Numbeo.com.

 

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

Chleba (1 kg) 3,40 Kč 28,90 Kč
Brambory (1 kg) 0,95 Kč 15,61 Kč
Vepř. maso (1 kg) 16,90 Kč 83,95 Kč
Mléko (1 l) 1,95 Kč 17,76 Kč
Máslo (1 kg) 25,75 Kč 179,60 Kč 
Vejce (1 ks) 0,85 Kč 4,99 Kč
Cukr (1 kg) 6,20 Kč 14,90 Kč
Pivo (1 l) 2,90 Kč 29,56 Kč 
Pánská košile 24,92 Kč 992 Kč
Pánský oblek 698,33 Kč 2352 Kč 
Dámské šaty 571,67 Kč  785 Kč
Boty 100 Kč  2194,60 Kč
Vlak jízdné (20 km) 4,40 Kč 20,25 Kč 
Jízdenka na MHD 1,20 Kč 24,00 Kč

Ceny z roky 2018 jsou zprůměrované a podle aktuálních nabídek. Stejně tak jako tehdy, i dnes existují u každé položky mnohem dražší varianty, i mnohem levnější – záleží na značce a samozřejmě na kvalitě.

 

Současná průměrná cena oblečení plyne z aktuální top nabídky na serveru heureka.cz. Cena vlakového jízdného byla vypočtena z plného jízdného 10 různých tras dle aktuálního ceníku na webu cd.cz.


 

Jak je ze srovnání vidět, v dnešní době si toho můžeme koupit mnohem víc. Podle serveru platy.cz se mzda dělníka v současné době pohybuje okolo 20 tisíc hrubého, tedy necelých 16 tisíc čistého. Pokud tedy skoupí celý tento seznam, zaplatí 6 743 Kč.  Zbylo by mu tedy zhruba 9 tisíc korun.

 

Pokud by to samé chtěl učinit prvorepublikový dělník pobírající 590 Kč, zaplatil by 1459 Kč, na což by musel šetřit dva a půl měsíce. 

 


Jídlo

Bun bo nam bo, hamburgery, pizza nebo fish and chips. V dnešní době si pochutnáváme na lecjakých pochutinách z celého světa, prvorepublikový Čechoslovák ale takové možnosti ani zdaleka neměl. K dokonalému zjištění, na jakých jídlech si pochutnávali naši předkové, jsme zamířili do sešlých stránek dobových kuchařek.

 

Dokonce i současní šéfkuchaři se inspirují v prvorepublikové kuchyni. Čerpala ze zvyklostí a tradic, využívala lokální suroviny a přitom byla dostupná i pro poválečné chudé obyvatelstvo.

 

Aby se nasytilo, v receptech se využívalo těsto a mouka, nejsou tedy tak zdravé jako ty současné. Bylo jimi třeba pokrýt tu nejzákladnější potřebu za málo peněz. Základ každodenního jídelníčku tvořily brambory a chleba, pro úplné nasycení hladových krků pak ženy často připravovaly různé pečené sladkosti.

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Snídaně patřily horkým cikorkám (náhražka kávy, jež je zcela bez kofeinu, podobná meltě), což doplňoval krajíc chleba se sádlem, bohatší rodiny si dopřávaly máslo. Obědy vždy tvořila polévka. Ať už zeleninová, bramborová, čočková, fazolová nebo krupicová.

Kromě toho jedl prvorepublikový občan rýži, knedlíky, a pak právě ony pečené dezerty – buchty, bábovky, záviny, koláče. Obzvlášť oblíbená byla i sladká jídla z bramborového těsta.

Maso nebylo zdaleka tak dostupné jako dnes. Podávalo se pouze v neděli nebo o svátcích.

Jak psal dobový tisk o 28. říjnu 1918?

Na závěr tohoto putování se podíváme, jak psaly noviny před sto lety o událostech vzniku Československého státu. Přirozeně se tomu věnovalo každé periodikum.

 

Lidové noviny

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

 Národní listyJak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

 Besedy lidu: laciný prostonárodní obrázkový časopis

Jak žili Češi před sto lety? Jakou měli výplatu, kolika se dožívali, co jedli a kde bydleli?

 

Česká televize připravila průzkum, kde zjišťovala, kolik mladých lidí ví, co se stalo 28. října 1918. Ze sta oslovených odpovědělo správně pouze 38. Pouhých 38 procent oslovených něco ví o vzniku Československa. 

 

Připravili jsme proto na dnešní den speciál, a pokud se chceš o dnešním dni dozvědět více, navštiv náš článek, který přehledně shrnuje ty nejdůležitější momenty.

Zdroj: novinky.cz, facebook.com, ptejteseknihovny.cz, Hospodářské dějiny a ekonomické teorie, Pavel Sirůček, wikipedia.org, facebook.com, reflex.cz Tagy: česko, ceskoslovensko, lidé, 2018, společnost, 1918
Ohodnoť článok
94
Zdieľaj článok
Musíš byť prihlásený/á , aby si mohol ohodnotiť článok.
Prihlásiť sa
Zrušiť
Pri hodnotení článku nastala chyba. Skús sa nanovo prihlásiť a znova ohodnotiť článok.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHOR
Ako neregistrovaný si prečítal už 1/40 článkov tento mesiac. Prihlás sa pre neobmedzený prístup. Ako neregistrovaný si prečítal už 1/40 článkov za mesiac. PRIHLÁSIŤ / REGISTROVAŤ PRIHLÁSIŤ
Najčítanejšie
Záleží nám na súkromí čitateľov. Práve aj z toho dôvodu ti poskytujeme detailné informácie o tom, ako využívame súbory cookies a iné technológie zabezpečujúce správne fungovanie a rozvoj stránky. Pre viac informácií si prečítaj naše Zásady ochrany osobných údajov , kde nájdeš ako používame súbory cookies, prípadne sa oboznám Podmienkami používania portálu platných od 24.5.2018. Spracovaniu cookies môžeš zabrániť, alebo zmeniť svoje preferencie v nastaveniach internetového prehliadača, prípadne pre detailnejšie nastavenie klikni na viac možností nižšie.
Upozornenie na právo nastavenia ochrany osobných údajov na Refresheri

Vzhľadom na existujúce a aj chystané zmeny v zákonoch ti dávame možnosť detailného nastavenia spracovania osobných údajov a preferencií spojených so spracovaním osobných údajov.

Prečítaj si možnosti, posuň zobrazenie nadol, nastav si svoje preferencie a klikni na tlačidlo súhlasím, keď budeš chcieť pokračovať do služieb Refresheru. Súbory cookie sú životne dôležitou súčasťou technológie v tvojom prehliadači. Sú natoľko dôležité, že ich budeme musieť použiť pre zapamätanie si toho, že si toto okno potvrdil/a, v opačnom prípade by sme ti ho museli zobrazovať znova a znova.

Údaje, ktoré spracovávame, keď používaš Refresher
Zo strany Refresheru zbierame tieto osobné údaje:
  • Keď navštíviš Refresher, uchovávame si informácie o tom, ktoré články si prečítal, identifikátory zariadenia a prehliadača, časť IP adresy, alebo IP adresu v prípade prihlásenia do účtu, súbory cookie a poloha.
  • Pri prihlásení do účtu e-mailovú adresu
Prečo zbiera Refresher tieto údaje:
  • Na zlepšenie kvality našich web stránok a vývoj nových webových služieb
  • Na vykonávanie analýz a meraní, s cieľom pochopiť, ako sú naše web stránky využívané
  • Na to, aby sme nezobrazovali obsah, ktorý si už videl
  • Pre zobrazovanie prispôsobenejší obsah, ako sú napríklad relevantnejšie články
  • Pre schopnosť identifikovať ťa ako užívateľa pri prihlasovaní do svojho účtu
Zbierame údaje pre partnerov a reklamné siete:
  • identifikátory zariadenia a prehliadača, časť IP adresy, súbory cookie a poloha.
Prečo zbierame tieto údaje pre partnerov, tretie strany a reklamné siete:
  • Na to, aby mohli fungovať a zobrazovali relevantnejšie a užitočnejšie reklamy.
Zoznam reklamných sietí a nastavenia reklám

Nevyhnutné osobné údaje - cookies - pre zobrazovanie reklám zbierame pre nasledujúce spoločnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
Formulár kontakt v súvilosti s osobnými údajmi >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
Kontaktné údaje pre najbližšiu pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
Kontaktné údaje pre najbližšiu pobočku >

 

Možnosť vypnúť si personalizovanie reklám a zbieranie osobných údajov pre jednotlivých partnerov:

Upraviť nastavenia typov reklám Google - personalizovanie od spoločnosti Google

Upraviť nastavenia typov reklám AdForm - personalizovanie od spoločnosti AdForm

 

Svoje nastavenia pre všetky ostatné reklamné siete, aj tie, ktoré na Refresheri nenájdeš, si vieš prezrieť na stránke youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Meranie návštevnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránok používajú na zlepšenie funkčnosti svojich stránok údaje zhromaždené službou Google Analytics. Zhromažďovanie údajov môžete deaktivovať tak, že si stiahnete a nainštalujete doplnok pre svoj prehliadač.

Stiahnuť doplnok pre prehliadač

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Spoločnosť Gemius podobne ako služba Google Analytics vyhodnocuje a meria návštevnosť na niektorých webových stránkach. Na meranie využíva Cookies, ktoré si môžeš deaktivovať vo svojom prehliadači.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využívame na analýzu návštevnosti a správanie sa užívateľov. Vytvára nám mapu aktivity návštevníkov, na webových stránkach, ktoré vizualizuje a vyhodnocuje. Tieto informácie nie sú zbierané vždy, nikdy nie sú spárovateľné s aktivitami užívateľov a teda nie je možné identifikovať jednotlivcov, ale Hotjar ti môže nastaviť súbory Cookies.

Ovládacie prvky súvisiace s prehliadačom

Nastavenia súborov cookie

Súbory cookie sú životne dôležitou súčasťou technológie vo vašom prehliadači a slúžia na zlepšenie prostredia pri používaní internetu.

Ak napríklad na určitom webe nastavíte predvolený jazyk, súbory cookie pomôžu prehliadaču zapamätať si túto voľbu. Niektoré alebo všetky súbory cookie môžete tiež zablokovať, to však môže viesť k zastaveniu fungovania niektorých funkcií na internete.

Mnoho webov napríklad vyžaduje zapnuté súbory cookie vtedy, keď sa chcete prihlásiť. Informácie o tom, ako upraviť nastavenia súborov cookie, nájdete v zdrojoch pomocníka vášho prehliadača.

Zásady ochrany osobných údajov

Prečítaj si naše Zásady ochrany osobných údajov

Ďalšie informácie o tom, ako Refresher používa na zlepšenie služieb
  • Prihlasovanie - pre účely prihlasovania potrebujeme tvoju emailovú adresu.
  • Prispôsobenie - pre zistenie toho, čo ťa zaujíma, vytvárame tvoj unikátny profil. Ak nejaké informácie pozbierame, nájdeš ich vo svojich nastaveniach súkromia a profil môžeš upraviť, alebo zmeniť, alebo celé personalizovanie vymazať.
Ako zmeniť nastavenia spracovania osobných údajov?

Ak zmeníte názor, kedykoľvek tieto údaje môžete zmeniť na adrese https://refresher.sk/nastavenia/sukromie.
Ak nechceš vidieť toto okno, ak nás navštívíš z iného zariadenia alebo prehliadača, prihlás sa a tvoje preferencie si zapamätáme.