Od dvanácti Čechů nakonec nasbíral cca 10 tisíc fotografií.
Experimentům, které jsou originální a zároveň nám přinášejí něco pozitivního, rozhodně fandíme. Jedním takovým je projekt člověka, který si říká Fotograf bez talentu. Ten se na začátku loňského roku rozhodl otestovat morální hodnoty Čechů tak, že mezi ně poslal poloprofesionální fotoaparát s tím, že by ho každý měl používat po dobu jednoho měsíce a pak ho zase předat někomu dalšímu. Možná byste čekali, že někdo z kruhu lidí, jimž zrcadlovka prošla pod rukama, neodolá a fotoaparát si ponechá nebo ho prodá, ale nestalo se tak. Fotografovi se po roce jeho přístroj vrátil nejen vcelku, ale s přidanou hodnotou deseti tisíc fotografií, které se podařilo zachytit 12 různým lidem v průběhu jednoho roku. A protože jeho malý společenský experiment vyšel, rozhodl se pokračovat: „Po dvanácti měsících se foťák vrátil zpátky ke mně. Slíbil jsem, že pokud se akce podaří, pokusím se ji zopakovat v mnohem větším rozsahu.“ Původní foťák se nakonec rozhodl vydražit na svém Facebooku a výtěžek věnovat na charitu. „Vybranou částku 15 100 Kč jsem věnoval Armádě spásy na projekt Nocleženka. Za každou věnovanou stovku může jeden člověk bez domova strávit noc v teple, dostane najíst a možnost osprchovat se.“
Jak jsme již zmiňovali, Fotograf bez talentu chtěl pokračovat ve větším měřítku. V tom mu pomohli partneři, kteří mu pro tyto účely poskytli celkem pět zrcadlovek, které opět poslal mezi Čechy. „Zcela náhodně vyberu první majitele. A ano, opravdu jim chci říkat majitelé, protože jim fotoaparáty daruji. Tím se stanou jejich vlastnictvím a bude na nich, zda mému přání vyhoví. Já pevně věřím, že ano,“ vysvětluje začátek nové éry experimentu. „Přál bych si, aby si každý majitel foťák nechal nejdéle jeden měsíc, než ho předá dál. Nikoho nebudu nutit nebo kontrolovat, jestli to opravdu udělá. Pouze se s majitelem pokusím zkontaktovat, a když zjistím, že přístroj poslal dále, nabídnu mu možnost rozhovoru a zveřejnění fotek, které pořídil. Pokud si foťák nechá, nebudu jeho jméno nikde zveřejňovat. Chci, aby zde opravdu nebyl žádný tlak na svobodnou vůli.“ Zajímavému nápadu držíme palce i do budoucna. Pokud chcete sledovat, jak vše probíhá, klikejte sem. Rozhovor s dvanácti účastníky prvního ročníku a několika jejich fotografiemi najdete tady.
