Hajao Mijazaki a jeho přátelé stojí za úžasným vesmírem japonských animovaných filmů.
Pokud patříte mezi fanoušky japonské kinematografie, určitě jste již slyšeli o studiu Ghibli, které se zabývá výrobou animovaných snímků. Ty se těší velké oblibě nejen v domovské zemi, ale i daleko za hranicemi. Pět z jejich animovaných filmů obdrželo nominaci na Oscara a Cesta do fantazie z roku 2001 ho v kategorii Nejlepší animovaný film vyhrála. Snímky od těchto japonských mistrů oboru jsou známy nejen pro svůj osobitý vizuál, ale především pro kvalitně napsané a zpracované příběhy, kterým nechybí originalita, kreativita a zejména hlubší myšlenka. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli tomuto studiu věnovat samostatný článek, v němž si představíme nejen jeho historii, ale i spoustu zajímavostí. Věříme, že vás téma zaujme, dozvíte se něco nového, a třeba si někdy o víkendu uděláte maraton animovaných filmů od Ghibli.
Historie
Studio Ghibli byste našli v regionu Kantō v Tokiu. Jeho historie oficiálně začíná 15. června roku 1985, ale ve skutečnosti bychom samotné počátky mohli hledat už v 60. letech. Tehdy se seznámili dva muži, Hajao Mijazaki a Isao Takahata ve společnosti Toei Animation, pro kterou oba začali pracovat ihned poté, co dostudovali. V roce 1965 se spojili a natočili film Hols: Prince of the Sun. Jelikož v té době měli budoucnost nejistou a obávali se, že skončí prací pro televizi, což jim moc nelichotilo, rozhodli se do snímku dát všechno. Snaha se jim však nevyplatila a Prince of the Sun se stal propadákem. Jejich partnerství tím utrpělo těžkou ránu, i přesto se nevzdali a společnými silami následně natočili seriál Lupin the Third a snímek Panda a malá panda. Jejich první mezinárodní úspěch přišel v roce 1974 se seriálem Heidi: Girl of the Alps, který animoval Mijazaki a režíroval Takahata. Ani úspěch jejich práce je však dostatečně neuspokojoval, protože si dobře uvědomovali, jak je televize limituje.
Rozhodli se tedy natočit svůj vlastní celovečerní film, jímž se měla stát Naušika z Větrného údolí. Peníze jim zajistily společnosti Tokuma Shoten, Hakuhodo a Top Craft, ti však požadovali, aby mladí tvůrci celovečerní snímek natočili podle již existujícího manga komiksu. Hajao Mijazaki tedy neváhal a mangu vytvořil a následně ji publikoval v časopise Animage. Produkčním společnostem se komiks zalíbil, a tak Mijazakimu dali prostředky k jeho zfilmování. Ten si dal jen jednu podmínku. Jako producenta k sobě žádal svého dobrého kamaráda Takahatu. Naušika slavila úspěch nejen mezi diváky, ale i mezi kritiky. Poté následovala dohoda mezi dvojicí tvůrců a Tošio Suzukim, který u filmu pracoval jako producent a trio založilo s finanční pomocí od Tokuma Shoten své vlastní studio, které nazvali Ghibli.
Trojice zakladatelů (zleva - Hajao Mijazaki, Tošio Suzuki, Isao Takahata)
Studio po mladých tvůrcích chtělo co nejdříve další úspěšný animovaný film, ideálně sequel k Naušice. To však zatvrzelý Mijazaki odmítl, a tak vznikl první oficiální snímek studia Ghibli Laputa: Nebeský zámek, který napsal i zrežíroval právě Mijazaki. V té době pro jejich studio pracovalo pouhých 70 animátorů, kteří byli po dokončení prací na filmu propuštěni. Laputa si v kinech vedla celkem dobře, avšak oproti úspěchu Naušiky šlo o poměrně výrazný propad v návštěvnosti. Další projekt, který se rozhodl Mijazaki zfilmovat, a který mu byl i schválen, byl Můj soused Totoro. Ve stejnou dobu se Suzuki setkal s dalším distributorem a dohodli se na animovaném zpracování knihy Hrob světlušek. Trio zakladatelů se nakonec rozhodlo točit oba filmy současně, přičemž Totora měl režírovat Mijazaki a Hrob světlušek Takahata. Ani jeden z filmů však nechtěli upřednostnit před druhým, a tak ve studiu zavaleném prací panoval chaos a jejich premiéra se zpozdila až do období, které nepřinášelo takovou návštěvnost, a tak se ani jeden ze snímku ani tentokrát nestal hitem. Oba však byly kritiky velmi vyzdvihovány.
Skutečný masivní příval financí přišel až o dva roky později, kdy studio kontaktovala hračkářská firma, která chtěla začít Totora prodávat jako plyšáka. Ten se brzy stal hitem a výdělky z prodejů pokryly ztráty studia. Díky tomu se ústřední trio rozhodlo Totora použít i jako maskota společnosti. V roce 1989 natočilo studio Ghibli snímek Doručovací služba čarodějky Kiki, podle novely Eiko Kadono. Původně měl Mijazaki film pouze produkovat a jeho tvorbu přenechat mladším členům studia. Nelíbil se mu však scénář, který vypracovali, a tak projekt přebral a nakonec ho napsal i režíroval. A tentokrát se konečně Ghibli dočkalo zaslouženého úspěchu. Animák o čarodějce Kiki se stal jejich prvním velkým hitem a dokonce se stal nejnavštěvovanějším filmem v Japonsku za rok 1989. To samé se podařilo i snímku Vzpomínky jako kapky deště, který v roce 1991 zrežíroval Takahata. Tou dobou se Mijazaki rozhodl zlepšit pracovní prostředí tak, že animátory zaměstnal na plný úvazek s fixním platem a podle potřeby přijímal nové, namísto, aby je studio všechny po dokončení filmu propouštělo. To vedlo ke zdvojnásobení výdajů, avšak i k lepší pracovní morálce.
V roce 1992 následoval další Mijazakiho projekt Porco Rosso o pilotovi s podobou prasete, po jehož uveřejnění se Ghibli přesunulo do nového, většího studia. Následoval film Šepot srdce, který režíroval poprvé někdo jiný než Mijazaki nebo Takahata, a to Jošifumi Kondó. A pak přišel osudový rok 1997 a Princezna Mononoke, což byl první film studia Ghibli, který si získal mezinárodní uznání a velký úspěch. Po jeho premiéře oznámil Mijazaki konec své kariéry. Neuběhl však ani rok a vrátil se zpět do práce ještě s větším entusiasmem. Tou dobou začínal mít Mijazaki starost o své stárnoucí pracovníky, z nichž někteří ve studiu pracovali už více než 20 let, a tak se rozhodl otevřít obchod, z kterého se nakonec vyklubalo celé muzeum studia Ghibli. To bylo dokončeno v roce 2001, a tedy ve stejném roce, kdy Mijazakiho studio dosáhlo svého největšího úspěchu, a to se snímkem Cesta do fantazie, který získal Oscara za nejlepší animovaný film a zároveň se tak stal prvním zahraničním animovaným filmem, který tuto cenu obdržel.
Od té doby Mijazaki natočil ještě několik úspěšných filmů, z nichž poslední s názvem Zvedá se vítr měl premiéru v roce 2014 a podle všeho by se mělo jednat o jeho poslední film. Ale nemějte obavy. Režisér už šestkrát oznámil, že končí a vždy se po nějakém čase opět vrátil a pustil do práce. V novém tisíciletí se pak v režisérském křesle vystřídalo už několik režiséru, včetně Mijazakiho syna Goró Mijazakiho, zatím se však nenašla žádná osobnost, která by jeho práci v plném měřítku přebrala.
Výslednou podobu muzea studia Ghibli navrhl sám Hajao Mijazaki
Zajímavosti
- Naprostá většina filmů od studia Ghibli obsahuje osobní zážitky nebo vzpomínky někoho z trojice zakladatelů, zejména Mijazakiho.
- Od svého založení do současnosti vyprodukovali přesně 20 filmů.
- Studio od počátku trpělo nedostatkem financí a fungovalo podle následující strategie: Pokud nový film uspěje, natočí další. Pokud se z něj vyklube propadák, studio končí.
- Mezi pracovníky studia nefigurují pouze Japonci. Našli byste zde spoustu cizinců, zejména pak italské národnosti.
- Studio velmi striktně zakázalo jakékoli úpravy jimi natočených filmů. To je důsledek toho, co se stalo po uveřejnění filmu Naušika z Větrného údolí. Američtí distributoři tehdy snímek přejmenovali na Warriors of the Wind a uvedli ho se zavádějícím plakátem.
- O tom, že to studio Ghibli se zákazem jakýchkoli úprav myslí vážně, svědčí i událost z roku 1997, kdy Tošio Suzuki poslal americkému producentovi Harveymu Weinsteinovi vzkaz „No cuts“, k němuž jako výhružku přibalil samurajský meč.
- Název samotného studia má také svoji hloubku. Ghibli je označení pro horký saharský vítr a zároveň je to označení letadla Caproni Ca.
309 Ghibli, které působilo v Druhé světové válce. Mijazaki toto jméno navrhl, protože chtěl, aby jeho studio vneslo čerstvý vítr do japonského průmyslu animovaných filmů.
- Pokud byste název studia měli vyslovit korektně japonsky, zněl by „džiburi“.
- Otec Mijazakiho byl ředitelem továrny, která vyráběla součástky do japonských válečných stíhaček. Díky tomu si Mijazaki zamiloval letadla, a ta jsou častým motivem v jeho filmech.
- Jeho matka byla v průběhu jeho dětství kvůli agresivní formě tuberkulózy upoutána na lůžku celých devět let. I tento fakt využil Mijazaki, když ve snímku Můj soused Totoro vyobrazil matku s těžkou dlouhotrvající nemocí.
- Mijazaki je velkým fanouškem bratří Fleischerových, kteří stojí například za Pepkem námořníkem a ve filmu Porco Rosso jim krátkou sekvencí vzdal úctu.
- První animovaný film, který Mijazaki viděl, byl o legendě o velkém bílem hadovi (Hakuja den) a byl to moment, kdy se budoucí režisér zamiloval do animace.
- Přestože vždy toužil být animátorem, vystudoval ekonomickou školu.
- Na rozdíl od jiných větších animačních studií, filmy od Ghibli nezobrazují své postavy jako buďto dobré, nebo špatně. Každý je určitým způsobem dobrý i špatný zároveň.
- Zajímavostí je také fakt, že velká část jejich filmů má za ústřední postavu dívku nebo ženu. Mijazaki to vysvětluje svým názorem, že ženy životní problémy řeší hlouběji než muži, kteří se rozhodují impulzivně. A podle něj muži řeší problémy slovy, zatímco ženy emocemi.
- Mijazakiho dalším motivem, který je často zobrazován v jeho filmech, jsou prasata. V Porco Rosso je prase dokonce hlavní postavou.
- Snímek Laputa: Nebeský zámek musel být ve španělsky mluvících zemích distribuován pouze jako Nebeský zámek, neboť La puta je v jejich jazyce výraz pro lehkou dívku.
Ty nejdůležitější filmy, které vám nesmí uniknout
Cesta do Fantazie (r. Hajao Mijazaki, 2001)
Pokud jste neviděli Cestu do Fantazie, víte, kde začít. Ohromně kreativní, barevný svět plný nejroztodivnějších postaviček vám jistě brzy přiroste k srdci, stejně jako si získal filmovou Akademii, která mu udělila Oscara. Pohádkový příběh vypráví o desetileté holčičce Čihiro, která spolu s rodiči míří do nového domova. Po cestě se však ztratí a dorazí k opuštěnému lunaparku. Její rodiče podlehnou lákavé nabídce v podobě jídla a promění se ve vepře. Zoufalá dívenka pak potkává chlapce jménem Haku, který ji provede světem duchů, kteří lunapark obývají po setmění a sežene ji práci u Jubaby, stařeny, která provozuje místní lázně. Holčička prochází barevným světem záhad a snaží se najít způsob, jak přivést své rodiče zpátky do lidské podoby a vrátit se do normálního světa.
Princezna Mononoke (r. Hajao Mijazaki, 1997)
Další krásný film od Ghibli je nejen originálně zpracovaným příběhem, ale i agitkou za ochranu přírody a životního prostředí obecně. Sledujeme totiž souboj mezi dobyvačnou civilizací a zvířecími božstvy, kteří chtějí, aby byl jejich svět zachován. Za jejich snahou stojí vlčí dívka princezna Mononoke, která bojuje za mír mezi lidmi a hlubokými lesy. A pokud byla Cesta do Fantazie podívanou pro děti, Princezna Mononoke je spíše hlubokým dramatem, které si vychutnají dospělí.
Můj soused Totoro (r. Hajao Mijazaki, 1988)
Film, který představil jedno z nejroztomilejších stvoření a zároveň budoucí ikonu samotného studia – Totora, vypráví příběh Satsuke a její malé sestřičky Mei, které se spolu s otcem stěhují z města na venkov. Probíhá zábavné seznamování se s novým domovem, a protože je maminka holčiček v nemocnici a tatínek má spoustu práce, mají hromadu volného času. Nakonec obě díky malé Mei zjistí, že okolní les obývají kouzelní tvorové a při jedné toulce potkají obrovského, avšak dobráckého lesního ducha jménem Totoro. Začíná tak kouzelné dobrodružství vyprávěné dětskou optikou, které zahřeje na duši snad každého.
Hrob světlušek (r. Isao Takahata, 1988)
Hrob světlušek vychází z románu a na rozdíl od předchozích doporučení není tak veselý, idealistický a hravý. Je to skvělý film, avšak velmi ponurý. Vypráví o sourozencích Seitovi a jeho malé sestřičce Setsuko, jejichž maminka zemřela při válečném bombardování. Jejich otec je v armádě, avšak už dlouho se neozval, a proto děti bydlí u tetičky. Ta je však nestíhá živit, a tak děti odchází. Avšak sami si jen těžko dokáží sehnat dostatek potravin a žijí v chatrném přístřeší. Hrob světlušek je považován za jeden z nejemocionálnějších protiválečných japonských filmů. Právem.
Závěrem
Studio Ghibli v průběhu své dlouholeté existence vyprodukovalo nespočet snímků, přičemž žádný z nich se nedá považovat za nepovedený nebo průměrný. Každé jedno dílo tohoto pozoruhodného studia má svoji hloubku, a pokud se rozhodnete pro maraton většiny jejich filmů, rozhodně neprohloupíte. Zároveň jsme vám tímto článkem chtěli ukázat, že i parta nadšenců může s dostatkem entusiasmu a ochoty pracovat nejen dobýt celý svět, ale i si vytvořit svůj vlastní, animovaný.
