Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
8. augusta 2022, 8:30
Čas čítania 14:07
Alena Julie Novotná

Proč se české matky cítí v pasti? Francouzská mateřská je jako z jiného světa, říká kulturoložka Tereza Konrádová

Proč se české matky cítí v pasti? Francouzská mateřská je jako z jiného světa, říká kulturoložka Tereza Konrádová
Zdroj: Se svolením Terezy Konrádové
REFRESHER
Uložiť Uložené

Nedostupnost předškolních zařízení přispívá k tomu, že většina českých matek zůstává na rodičovské dovolené déle než v západních a severských zemích. Kromě negativního dopadu na jejich budoucí důchody to jistě působí i na jejich spokojenost s mateřstvím.

Minulý týden jsme přinesli výpovědi žen, které litují, že měly děti. V České republice nemáme dostupná data o tom, jak běžné mezi rodiči tyto pocity jsou. Pokud se snažíme dohledat statistiky k faktorům, které celkovou rodičovskou zkušenost mohou ovlivňovat, narážíme hlavně na tabulky týkající se kojenecké úmrtnosti nebo počtů císařských řezů. Samozřejmě jde o důležitá data, nicméně nevypovídají nic hlubšího o kvalitě života s dětmi nebo spokojenosti rodičů se stavem věcí. Napovědět nám může snad jen nižší porodnost, nad níž rádi hořekují politici, kteří nejenže udržují status quo, ale snaží se v souvisejících oblastech i utáhnout šrouby.

Co se týká prorodinných opatření, ze zprávy UNICEF, která čerpá data za rok 2016, se z 31 hodnocených evropských zemí držíme na krásném 24. místě. Máme sice sedmou nejdelší placenou mateřskou dovolenou, ale jen 81 % dětí nad tři roky a pouze 5 % dětí do tří let tehdy navštěvovalo předškolní zařízení.


Pro srovnání, ve Švédsku, které se v žebříčku umístilo na prvním místě, to bylo 97 % a 51 %. Nutno podotknout, že jsme se od té doby posunuli alespoň v nabídce hrazeného otcovského volna, které od začátku letošního roku mohou partneři využít v délce až 14 dní. Některé firmy tuto možnost nabízí i duhovým rodinám, informoval iDnes.

Čím si ale mimo suchá data prochází lidé, kteří se rozhodli mít dítě? Je Česko místo, kde tvůj život potomek hlavně obohatí, anebo kromě náročného rodičovského úkolu dostaneš ještě naloženo? I když jediný takový příběh nemůže obsáhnout celý systém, po přečtení následujícího rozhovoru budeš mít lepší představu o tom, co rodiče zažívají a čím bychom se měli inspirovat v jiných zemích.

Praha–⁠Paříž a vzdálenost v čase

REFRESHER oslovil Terezu Konrádovou, jednu z autorek videoprojektu Liberté, egalité, maternité, který je dostupný i v podcastové verzi. V něm Tereza se svou dobrou kamarádkou Jitkou otevřeně porovnávají běžné rodičovské zkušenosti. Možná si říkáš, že to zní jako něco z mimibazaru, ale není tomu tak. Kromě toho, že ani jedna nevyrábí panáčky z klobás a vtipné jsou obě záměrně, Tereza žije v Praze a Jitka v Paříži. Vzdušnou čarou jsou od sebe 882 kilometrů, ale když se podíváš na jejich pořad, toto číslo ti bude připadat spíše jako vzdálenost v čase.

Projekt vznikl náhodou, když už spolu kamarádky řešily přípravy na mateřství. Tereza zareagovala na výzvu pražského divadla Venuše ve Švehlovce a přihlásila sebe i Jitku na festival Venušiny dny, který podporuje ženy a jejich umělecké projekty. „Přišlo mi zajímavé stavět to na rozdílech mateřství a rodičovství v Čechách a ve Francii,“ říká Tereza. Na co tedy dvě bývalé spolužačky přišly?

Tereza Konrádová se synem Arturem
Zdroj: Se svolením Terezy Konrádové

Na začátek mi přijde důležité zdůraznit, že nelituješ rozhodnutí mít dítě.

To ne, i když si občas taky řeknu, že jsem ho neměla mít. Ale naštěstí je to možná tak promile všech případů.

Vy se ale na konci podcastu shodnete, že kdyby Jitka měla mít dítě v Čechách, tak ho raději nemá.

To by asi nezjistila dřív, než by ho měla. Obecně si myslím, že ta zkušenost je tak nepřenositelná, že je lítost nad rozhodnutím mít dítě normální. Určitě bych mateřství vyhodnotila jako náročnější, než jsem předpokládala, a dokážu si představit, že je to pro někoho ještě větší stres. Takže se nedomnívám, že by se Jitka rozhodla dítě nemít, ale je otázkou, jestli by se rozhodla pro druhé, které se jí narodí koncem prázdnin.

Ženy ve čtvrtečním článku se nám svěřily, že je mateřství vyčerpávající a nedoceněná práce, která nikdy nekončí. Máte s Jitkou také někdy takový pocit?

Já určitě. Jitka to ale tolik neřeší, právě proto, že se vrátila dříve do práce a ocenění i uspokojení má z ní.

Jaký byl první rozdíl, kterého jste si mezi Prahou a Paříží všimly?

Toho jsme si všimly už před porodem. Já jsem podle českého zdravotnictví přenášela a bála jsem se vyvolávání porodu, na které jsem měla nastoupit dokonce dříve než po standardních 14 dnech. V porodnici mi řekli, že to raději dělají už takto. Blahosklonně mi nabídli reverz, který když podepíšu, posunou mi vyvolávání ještě o dva dny. Rozhodně by to ale nešlo posunout dále než na dvanáctý den po termínu. Jitka rodila víceméně v termínu, ten se ale ve Francii určuje o celý týden později, ve 41. týdnu.

Jitka měla dokonce po porodu, stejně jako všechny Francouzky, nárok na asi deset speciálních masáží hráze a rodidel. Zdůrazňovali jí, aby na to určitě šla, že je hrozně důležité, aby se dala zase do kupy.


Taky mě překvapilo, že Jitka měla už během těhotenství hrazenou péči porodní asistentky, která je zároveň i laktační poradkyní v jedné osobě. Ve Francii docházela jen jednou za dva až tři měsíce na větší kontroly do nemocnice, jinak byla v péči této asistentky. Ta ji pak navštívila i několikrát po porodu.

Markantní rozdíl, když sleduju vaše video, je, jak Jitka vypadá odpočatě a ty úplně zdevastovaně. Je to umělecká licence?

To byl trochu záměr. Rozhodly jsme se více diverzifikovat ty naše „postavy“ a trošku tomu dodat dramatičnost. Nechtěly jsme úplně kopírovat stereotypy, kdy si asi i lidé u nás běžně představí pařížskou matku s vínem a cigaretou a tu českou zase s mastnými vlasy, flekatou od mlíka a mrkve. Video je trochu hyperbola, ale i tak vycházíme z reality. A kromě jedné inscenované pointy je to, co říkáme, autentické.

A jak se zapojují vaši mužové?

Já mám zrovna muže, o němž snad mohu říct, že je feminista. Takže se do péče o syna i domácnost zapojuje rovnoměrně. Stejně tak je to u Jitčina partnera. Jenže zatímco u nás je to brutální nadstandard, ve Francii, nebo alespoň v Paříži, je to skoro samozřejmost.

Mateřská, nebo rodičovská?
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) v ČR trvá 28 týdnů. Výše finanční dávky závisí na více faktorech, zjednodušeně činí zhruba 70 % původní mzdy. Pokud jsi ale OSVČ nebo ještě studuješ, musíš si platit nemocenské pojištění, abys na mateřskou měl/a nárok.

Rodičovský příspěvek vzniká až po skončení PPM. V případě, že na PPM nemáš nárok, ti vzniká možnost čerpat rodičovský příspěvek od narození dítěte. Čerpat ho můžeš až po dobu 4 let. Celkem můžeš vyčerpat až 300 000 korun, výše měsíčního příspěvku je proto závislá na době, jak dlouho na „rodičáku“ jsi.
PPM i rodičovský příspěvek platí pro toho rodiče, který bude o dítě pečovat, ať už je jím otec, nebo matka.

Tzv. otcovská poporodní péče je potom dávka ze systému nemocenského pojištění, kterou až do výše 14 dnů může čerpat druhý z partnerů zapsaný v rodném listu dítěte.

V jedné chvíli se v podcastu s nadsázkou bavíte o tom, že jsou ve Francii všechny matky krkavčí. Ale pointa je, že je v té celkové péči kladen důraz právě na ženy.

To je pravda, promítá se to právě už v té předporodní fázi, kdy se ženám dostane přívětivější péče. Sice tam asi není moc žen, které by déle kojily, právě proto, že se vrací dříve do práce, ale například laktační poradenství je standardní služba placená zdravotním pojištěním. Jitka měla dokonce po porodu, stejně jako všechny Francouzky, nárok na asi deset speciálních masáží hráze a rodidel. Zdůrazňovali jí, aby na to určitě šla, že je hrozně důležité, aby se dala zase do kupy. A u nás? Já jsem nic takového nenašla ani jako nadstandardní službu. Přišlo mi to jako z jiného světa. Je tam určitě větší důraz na péči o matku.

Vyskúšaj predplatné
za 2,99
a čítaj všetko bez obmedzení
Pridaj sa k predplatiteľom
alebo Odomkni článok cez SMS
Pošli SMS na 8877 s textom CLANOK 119314 a dočítaj tento článok.
Cena SMS za otvorenie článku je 3,50 € s DPH. Ako to funguje?
Dočítaj článok do konca za SMS v hodnote 3,50€. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj články bez obmedzení celý mesiac - predplatné len za 1,50€ navyše v porovnaní s jedným článkom. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj bez obmedzení celý mesiac. Stačí poslať SMS (za 5€). Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Domov
Zdieľať
Diskusia