Hroši by mohli být zařazeni na seznam nejohroženějších zvířat na světě. Jejich populace se zmenšuje kvůli klimatické krizi, pytláctví a obchodu se slonovinou.
Deset západoafrických zemí před zasedáním konference Cites, které se uskuteční v listopadu tohoto roku v Panamě, navrhlo, aby hroši získali nejvyšší stupeň ochrany. Tato zvířata jsou již zařazena do přílohy II, což znamená, že jim nutně nehrozí vyhynutí, ale mohlo by se tak stát, pokud nebude regulován obchod s nimi. Informuje o tom server The Guardian.
Pokud by byl návrh schválen, znamenalo by to úplný mezinárodní zákaz obchodu s částmi těl hrochů a slonovinou. Přičemž mezi lety 2009 až 2018 bylo podle odhadů takto legálně obchodováno s nejméně 77 579 částmi těl hrochů a výrobky z nich.
Odhaduje se, že na světě se vyskytuje již jen 115 až 130 tisíc těchto polovodních savců, kteří obývají jezera a řeky v subsaharské Africe. Často jsou zabíjeni pro maso a jejich tuk i slonovinové zuby jsou považovány za cenné, uvádí organizace Save Animals Facing Extinction. Hroší populace byly ale ovlivněny také občanskými nepokoji. V Demokratické republice Kongo, která je historickým místem výskytu hrochů, se jejich populace snížila o 95 %.
Kromě pytláctví a obchodu se slonovinou hrochy ohrožuje také ztráta a degradace životního prostředí a dopady globálního oteplování. Většinou žijí ve skupinách čítajících desítky až stovky jedinců a jejich vymizení z biotopu by mělo za následek dramatické ekologické dopady.
„Největší hrozbou pro hrochy je ztráta a degradace životního prostředí. Hroši obecní jsou závislí na sladké vodě, aby přežili, a to je často staví do konfliktu s místními komunitami, které sladkou vodu potřebují také pro zemědělství, energetiku, rybolov a obytnou zástavbu,“ řekla pro deník The Guardian spolupředsedkyně odborné skupiny IUCN SSC pro hrochy Rebecca Lewison.
Po předložení návrhu zajistí sekretariát Cites posouzení, zda hroši splňují kritéria ochrany, a na základě odborných důkazů vypracuje doporučení.
