Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
18. júla 2022, 7:00
Čas čítania 5:04
Adéla Ježková

Od žiakov sa stále očakáva učenie sa letopočtov naspamäť. Osudy obyčajných žien v hodinách dejepisu nenájdeme

REFRESHER HISTÓRIA ŠKOLSTVO
Uložiť Uložené

Nová platforma Československo v pamäti žien chce do hodín dejepisu priniesť aj perspektívu každodennosti. Podľa vedúcej projektu Johany Jonákovej by nemalo súčasné školstvo stáť iba na memorovaní letopočtov.

Marie V. řídila zemědělské státní statky a Jarmila Š. pracovala jako soustružnice pístních kroužků v továrně Buzuluk v Komárově. Život Hany Š. silně ovlivnilo politické věznění jejího muže, život a práce Anny K. se zase točil kolem nedostatku stavebních materiálů, zboží pro děti a potravin a jejího rozvodu v roce 1989. Jejich „obyčejné“ životní příběhy poskytují unikátní vhled do každodennosti časů minulých, přesto v hodinách dějepisu zatím nemají místo. To ve velké míře zabírají tzv. „velké dějiny“ – dějiny válek, vítězství i proher, smluv, států, vojevůdců i padlých hrdinů. Dějiny dat. 

Toto tovární nastavení chce pomalu měnit projekt Československo v paměti žen, jehož cílem je představit dětem na základních školách život v Československu mezi lety 1945 a 1990 z pohledu „obyčejných“ žen. „Dějiny jsou vyprávěné především z pohledu historiků mužů. To je ale jen dílčí – padesátiprocentní – úhel. Díváme se na dějiny pohledem jen jedné poloviny lidstva. Redukujeme historii na přehled politických a vojenských událostí a chybí nám ucelený vhled,“ vysvětluje v rozhovoru pro Refresher vedoucí projektu Johana Jonáková.

johana jonakova
Zdroj: se souhlasem Johany Jonákové

Neříkám, že je možné historii vyprávět jen z pohledu malých dějin, ale určitě je důležité oba přístupy kombinovat. Děti se nemusí jen učit nazpaměť letopočty. Skrze každodennost mohou lépe pochopit, jak se lidem žilo, pracovalo, co dělali a proč se rozhodovali tak, jak se rozhodovali.
 

Až v poslední době se začíná mluvit i o každodennosti dějin, o tom, jak se žilo konkrétním lidem. Ženy dlouho ve velkých dějinách podle Jonákové chyběly, nebylo jim umožněno se na nich podílet. Jako by snad jejich pohled a paměť – ony „malé dějiny“ – nebyly vůbec zajímavé. „Ženy akcentují jiná témata, než když dějiny vypráví muži. Vypráví je z pohledu těch, kteří se ne vždy účastnili procesu rozhodování,“ popisuje.

Odporúčané
Tri Slovenky chceli napraviť diery v školstve. Založili úspešný program, vďaka ktorému si študenti rozbehnú vysnívanú kariéru Tri Slovenky chceli napraviť diery v školstve. Založili úspešný program, vďaka ktorému si študenti rozbehnú vysnívanú kariéru 27. marca 2024, 13:00

Prvotní myšlenka za projektem byla, že je nutné uchovat „ženskou paměť Československa“. Její zachování je podle Jonákové důležité pro pochopení, proč se různé věci vůbec dějí, jak je to možné – a třeba i pro schopnost argumentovat, proč by se to dít nemělo. „Nyní by se taková nutnost dala vztáhnout například k aktuálním debatám o potratech,“ dodává.

paměť žen
Zdroj: Paměť žen/se svolením

Svět není černobílý, milé děti

Pomocí „ženského“ pohledu se dostáváme do malých dějin, do každodenního života a s ním spojených starostí i radostí. Projekt stojí na rozhovorech, které byly natočené na konci 90. let a na začátku tisíciletí a které má nezisková organizace Gender Studies ve svém archivu. Nahrávky zachycují životní zkušenosti a názory žen narozených v letech 1920 až 1960. 

„Hledali jsme příběhy skutečně normálních žen. Nebyly to politické funkcionářky, intelektuálky, disidentky. Šli jsme zkrátka za obyčejností. Cílem bylo ukázat, co ženám socialismus v rámci emancipace přinesl, ale také, co jim permanentně vzal. Proč stále část obyvatelstva tak teskní po době komunismu, když to bylo všechno špatně. Nejedná se o adorování nebo zpochybňování, pouze ukázání jiné perspektivy. Děti by měly vědět, že svět není černobílý,“ dodává Jonáková a zmiňuje jako příklad paní Marii, která měla možnost studovat, a v 50. letech tak měla slušně rozjetou kariéru na vysokém manažerském postu v zemědělství.

Vyskúšaj predplatné
za 2,99
a čítaj všetko bez obmedzení
Pridaj sa k predplatiteľom
alebo Odomkni článok cez SMS
Pošli SMS na 8877 s textom CLANOK 118180 a dočítaj tento článok.
Cena SMS za otvorenie článku je 3,50 € s DPH. Ako to funguje?
Dočítaj článok do konca za SMS v hodnote 3,50€. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj články bez obmedzení celý mesiac - predplatné len za 1,50€ navyše v porovnaní s jedným článkom. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj bez obmedzení celý mesiac. Stačí poslať SMS (za 5€). Ako to funguje?
POSLAŤ SMS

Co se dozvíš po odemknutí?

  • Jaký byl hlavní výzkumný cíl projektu.
  • Co by mělo být úkolem současného školství.
  • Jaké příběhy žen může člověk díky projektu poznat.
  • Co tyto příběhy mohou dětem přinést.
Domov
Zdieľať
Diskusia