Z výsledků studie vyplývá, že takřka ve všech pracovních pozicích a oborech je u mužů přibližně dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jejich výzkumný tým bude uveden ve vědeckém článku nebo patentu.
Nová studie upozornila na údaje, ze kterých vyplývá, že vědkyně mají menší šanci než muži získat autorství nebo být uvedeny na patentech souvisejících s jejich prací – a to i v oborech, kde ženy převažují.
Tento genderový rozdíl může pomoci vysvětlit dobře zdokumentované nerovnosti ve zjevném přínosu vědců a vědkyň – například Rosalindy Franklin, jejíž klíčový přínos k objevu struktury DNA zůstal zpočátku neuznán, uvádí deník The Guardian.
Studie, která byla publikována v časopise Nature, totiž naznačuje, že Rosalind Franklin nebyla zdaleka ojedinělá, které se nedostalo náležitého uznání za její práci. Vědecký tým analyzoval administrativní údaje o výzkumných projektech, které se uskutečnily na 52 amerických vysokých školách a univerzitách v letech 2013 až 2016. Přiřadil informace o 128 859 vědcích a vědkyních k 39 426 článkům v časopisech a 7 675 patentům a zjišťoval, kdo z nich získal kredit a kdo nikoli.
„Již dlouho víme, že ženy publikují a patentují méně než muži. Protože však předchozí údaje nikdy neukazovaly, kdo se na výzkumu podílel, nikdo nevěděl proč,“ vysvětlila profesorka Julia Lane z New York University v USA, která nový výzkum vedla.
Muži mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jejich práce bude oceněna
Z výsledků studie vyplývá, že takřka ve všech pracovních pozicích a oborech je u mužů přibližně dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jejich výzkumný tým bude uveden ve vědeckém článku nebo patentu. Studie rovněž ukazuje, že vědecký přínos žen je systematicky méně uznáván. Důvodem je to, že jejich práce často není známa, není doceněna nebo je ignorována.
Nerovnosti se projevily jak v oborech, kde dominují ženy, jako je zdravotnictví, tak v oborech, kde dominují muži, jako je strojírenství, a byly nejvíce zjevné v prvních fázích kariéry žen. Například pouze 15 ze 100 absolventek postgraduálního studia bylo někdy uvedeno jako autorky publikace, zatímco u jejich mužských vrstevníků to bylo 21 ze 100.
Další autorka studie, Britta Glennon, pro Science uvedla, že běžně slýchá příběhy o tom, že ženy jsou z autorství vynechávány. „Každý zná občas nějaký příběh, ale myslím, že lidé mohou předpokládat, že jde o výjimky. A my říkáme, že tomu tak není... ve skutečnosti je to mnohem systémovější,“ vysvětlila.
Tým se také dotazoval více než 2 400 publikujících vědců, zda byli někdy vyloučeni z práce, na níž se podíleli, a proč si myslí, že se tak stalo. 43 % žen uvedlo, že byly z publikace vyloučeny, zatímco u mužů to bylo 38 %. Ženy dvakrát častěji uváděly jako vysvětlení diskriminaci nebo zaujatost, zatímco muži častěji tvrdili, že jejich přínos neopravňuje k autorství.
