Ty nejdůležitější zásady shrnula pražská hygienická stanice.
Do Česka o víkendu dorazí letní teploty. Podle poslední předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhnou tropických výšek, v některých regionech až 35 °C. Horko a vysoké teploty mohou pro organismus představovat zátěž. Riziko je vyšší u starších osob, těhotných žen, dětí nebo osob s vysokým tlakem. Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) doporučuje, jak se s tropy nejlépe vypořádat.
1. Teplo zbytečně nezvyšovat
Tato rada je podle HSHMP zásadní. Hygienici doporučují nosit vzdušné, lehké, volné oblečení, které může provětrávat a umožňuje mezi pokožkou a oblečením volný pohyb vzduchu, jenž ochlazuje. Oblečení by také mělo umožnit rychlý a spolehlivý odvod potu z povrchu kůže. Je také dobré nosit lehkou obuv, nejlépe bez ponožek. „Kvůli prevenci úžehu mít lehkou, pokud možno pravidelně zvlhčovanou pokrývku hlavy. Vlasy je případně možné si namáčet ve vodě, avšak zásadně ne v ledové, nýbrž ve vodě chladné či vodě odpovídající teplotě prostředí,“ doporučila lékařka Danuše Antošová.
2. Teplotu povrchu těla cíleně snižovat
Podle odborníků je dobré se častěji sprchovat vlažnou vodou, omývat a chladit si ruce, případně i chodidla. Pokud je to možné, je dobré se ve volných chvílích zdržovat spíše v chladnějších prostorách, jako je podzemí, metro, přízemní prostory kamenných domů či v klimatizovaných částech obchodních domů. Chladněji bývá také v blízkosti řek nebo na dobře provětrávaných návrších.
3. Snižovat teplotu prostředí
HSHMP doporučuje používat závěsy, žaluzie, výhodou je správně nastavená klimatizace. Pokud člověk klimatizaci nemá, je vhodnou alternativou rozvěšení vlhkých textilií nebo puštění ventilátoru. „Je dobré omezit přípravu teplých jídel, nezvyšovat teplotu pečením, žehlením apod. Větrat je ideální nad ránem a ráno, než začne svítit slunce. Přes den je lépe mít okna zavřená,“ radí Antošová.
4. Přijímat dostatek tekutin a přizpůsobit stravu
Toto doporučení patří mezi základní, přesto na něj lidé často zapomínají. Zatímco za běžných teplot by měla dospělá osoba vypít přibližně 1,5–2 litry nápojů, v období vedra se obvykle hovoří o 2–3 litrech. Je také vhodné teplotě přizpůsobit stravování, třeba konzumovat více ovoce a zeleniny, zeleninových salátů, vývarových polévek (jsou zdrojem minerálů, které tělo v horku ztrácí pocením) či chladných jogurtových nápojů. Lepší jsou nápoje neslazené, a ne ledové, ale spíše chladné. Vhodné jsou také bylinkami či ovocem ochucené balené vody, kohoutková voda, slabé čaje nebo nealkoholické pivo. Co naopak odborníci v horku nedoporučují, je káva a alkohol.
Indikátorem dostatečného příjmu tekutin není to, že nemáme žízeň. Pocit žízně je totiž až poměrně pozdním znamením již existující snížené hydratace (zavodnění), nehledě na to, že pocit žízně je individuální a leckdy, zejména ve stáří, se nedostavuje včas. Dostatek tekutin v těle se pozná podle velmi světle žluté barvy moči. Dehydrataci organismu signalizuje intenzivně žlutá až tmavě žlutá moč. Moč velmi malých dětí má být tak světlá, že na plence není téměř patrná.
5. Přizpůsobit denní režim
K lepšímu zvládnutí vedra pomůže také přizpůsobit mu svůj denní režim. Pokud je to možné, tak vstát dříve, omezit sportovní činnost a namáhavou práci nebo je situovat do ranních hodin. Lidé by se neměli slunečním paprskům zbytečně vystavovat, a pokud tak činí, měli by před působením UV paprsků chránit pokožku i oči.
