Výzkum provedla v březnu a dubnu agentura STEM.
Podle průzkumu agentury STEM je Rusko v očích tří čtvrtin obyvatel jednoznačným viníkem války na Ukrajině. Ještě více lidí hodnotí kladně členství Česka v Severoatlantické alianci. Naopak podíl obyvatel se silně pozitivním vztahem k Rusku, kteří by rádi, aby ČR směřovala na Východ, je relativně nízký – 4 %. Výzkum přinesl i další zajímavá zjištění.
Klíčové důsledky ruské agrese
Výzkum, který provedl neziskový ústav STEM na reprezentativním vzorku 1171 respondentů starších osmnácti let od 24. března do 6. dubna, se soustředil na na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností:
- Celkový pohled na reakci české veřejnosti
- Pocit ohrožení v souvislosti s válkou
- Evropská unie a mezinárodní společenství
- Postoj české veřejnosti k lidem prchajícím před válkou na Ukrajině
- Zdražování: energetika, potraviny a inflace
- Dezinformace
Podle výsledků výzkumu je česká společnost naladěna výrazně protirusky. „Dlouhodobě jsou v české populaci cca 4 % výrazněji prorusky naladěných lidí, z nichž tvrdé jádro tvoří asi čtvrtina. Ovšem i tak jde potenciálně o desítky tisíc aktivních osob, které mohou ve veřejném prostoru nebo na sociálních sítích úspěšně budit zdání mnohem početnější skupiny,“ uvádí zpráva. Více než polovina respondentů (57 %) je prozápadní a je jednoznačně přesvědčena, že agresorem je Rusko.
Za jednoznačného viníka války označilo Rusko 75 procent dotázaných. Proti je pak devět procent z nich.
Pocit ohrožení nemá obdoby
Akutní pocit ohrožení v souvislosti s válkou nemá podle výzkumníků v posledních téměř třiceti letech obdoby. „Třetina české veřejnosti (34 %) hodnotí současnou bezpečnostní situaci ve Střední Evropě jako špatnou a má za to, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času,“ říká výzkum. Jen devět procent dotázaných se žádného vojenského konfliktu v regionu neobává.
S členstvím v NATO Češi souhlasí
V průběhu ruské invaze na Ukrajině v Česku stoupla podpora členství v NATO o celých deset procent. To, že je Česko v této alianci, nyní schvaluje 78 % obyvatel. Kromě toho se zvýšila i podpora Evropské unie, a to ze 46 % na 54 % v otázce na setrvání v EU v případném referendu.
Téměř univerzální podporu má posilování (fakticky budování) společných obranných sil (85 % souhlasí) a společný nákup ropy a plynu (84 %). „Je ale důležité zmínit fakt, že nárůst této podpory nesouvisí s í s vyšší spokojeností s fungováním těchto institucí, ale s posilujícím pocitem ohrožení a vymezení se v geopolitické rovině,“ upozorňují výzkumníci.
Postoj k uprchlíkům
Ačkoli výzkum naznačuje, že takzvaná heroická fáze reakce české společnosti na příchod
ukrajinských uprchlic a uprchlíků se chýlí ke konci, postoj k jejich přijímání zůstává pozitivní. S jejich přijímáním souhlasí 70 % společnosti. Lidé se ale zároveň více bojí důsledků, které příchod ukrajinských uprchlic a uprchlíků bude mít pro českou společnost.
70 % obyvatel má za to, že příchod uprchlic a uprchlíků povede k oslabení sociálních jistot českých občanů, 53 % se bojí zvýšené nezaměstnanosti, dalších 51 % se obává obecného oslabování soudržnosti české společnosti a 47 % v uprchlících vidí ohrožení pro českou společnost. Více než šedesát procent dotázaných si nemyslí, že se ČR dokáže o 250 tisíc uprchlíků postarat v dlouhodobém horizontu.
Jak Češi hodnotí vládní opatření? Dělí se v něm na dvě velké skupiny. 42 % má za to, že tato opatření jsou přehnaná, 41 % soudí, že jsou dostatečná. Jen pět procent lidí se domnívá, že jsou nedostatečná.
Hodnocení ekonomiky je pesimistické
Konflikt na Ukrajině se v tuzemsku promítá také do zdražování, které je problémem i v dalších státech. Zdražují nejen energie, ale také zemědělské suroviny, což se následně promítá například do cen potravin, hlavně pečiva a masa. Důsledky války se navíc v hodnocení na rozdíl od důsledků pandemie nestihly projevit. Už teď ale považují ekonomickou situaci za špatnou hned tři čtvrtiny veřejnosti.
Dezinformace
„Dezinformace i pochybnosti o dění na Ukrajině zasahují společnost napříč socioekonomickými skupinami. Nelze vydělit jednu, která by byla zranitelná a domnívat se, že ostatní ohrožené nejsou. Hlavním klíčem je totiž pohled na média, Západ a směřování ČR obecně. To se projevuje i ve volbě politické strany, tedy současná opozice má mezi svými příznivci více lidí, kteří věří proruským dezinformacím, nebo jsou jim náchylní věřit,“ uvádí výzkum.
Podle něj mají negativní pohled na Ukrajinu především lidé se základním vzděláním a příznivci antisystémových stran. Ohledně ruské viny za válku nejvíce pochybují lidé starší 60 let. Podle STEMu nemají proruské dezinformace velkou šanci přesvědčit nadpoloviční část společnosti, protože ta stojí v konfliktu většinově na straně Ukrajiny, přesněji řečeno
je proti Vladimiru Putinovi. Mohou ale vést k tomu, že oslabí podpory kroků české vlády, jako je dodávání humanitární pomoci, zbraní a další pomoc Ukrajině.
