Studenti Právnické fakulty UK se bouří. Vadí jim přístup vedení k ženám i přednáška o údajném negativním dopadu emancipace žen

Poté, co Právnickou fakultou Univerzity Karlovy otřásl skandál týkající se bývalého poslance Dominika Feriho, řeší akademická půda další nepříjemnou situaci. Ta vznikla během odborné konference na téma Proměny právního postavení ženy v průběhu historie, které se s přednáškou Klady a zápory ženské emancipace zúčastnila i bývalá ministryně spravedlnosti za ODS a advokátka Daniela Kovářová.
 
Právě Kovářová měla během svého vystoupení poukázat na několik údajně negativních dopadů ženské emancipace, které ovšem nevycházely ze studií, nýbrž z osobní praxe paní Kovářové, proti čemuž se postavili někteří studenti Univerzity Karlovy. Podle nich slova bývalé ministryně zpochybňovala lidská práva, řeč byla plná dojmologie a postrádala podložení oficiálními výzkumy. Studentům se mimo jiné také nelíbí, že přednášku vedl někdo, kdo v minulosti údajně zlehčoval kauzu #MeToo a kdo se měl dopouštět sekundární viktimizace obětí sexuálního znásilnění.
 
S čím konkrétně studenti Univerzity Karlovy nesouhlasí? A jak se k jejich výtkám staví Právnická fakulta? Spojili jsme se studenty, bývalou ministryní Danielou Kovářovou i Univerzitou Karlovou a přinášíme ti odpovědi.

Studentky napsaly Univerzitě Karlově otevřený dopis. Za slova Daniely Kovářové chtějí po univerzitě náhradu škody

Když se začátkem prosince roku 2021 konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy mezinárodní konference s názvem Proměny právního postavení ženy v průběhu historie, pravděpodobně nikdo netušil, jaký poprask tato akce způsobí. Mezi přednášejícími totiž byla i bývalá ministryně spravedlnosti a advokátka Daniela Kovářová, která do panelu přispěla svojí přednáškou Klady a zápory ženské emancipace. Tím způsobila rozruch u mnoha studentů, kteří se rozhodli napsat vedení katedry stížnost. 

V otevřeném dopise kritizují především to, že Daniela Kovářová údajně zpochybňovala rovnost lidí, do přednášky zahrnula velkou míru dojmologie, minimum oficiálních výzkumů, a navíc prý zlehčovala znásilnění a v médiích se dopouštěla sekundární viktimizace.

S Eliškou Koldovou a Veronikou Královou, autorkami otevřeného dopisu, jsme se spojili a získali jsme jejich vyjádření k celé kauze, ale i k tomu, proč podle nich Univerzita Karlova trpí i jinými strukturálními problémy v oblasti genderové rovnosti. 

Vy jste po přednášce bývalé ministryně Daniely Kovářové napsaly vedení katedry otevřený dopis, v němž jste se dožadovaly nápravy škod, které slova paní Kovářové způsobily. O jaká slova se jednalo?

Nesouhlasíme s tím, že v dnešní době někdo zpochybňuje rovnost lidí. Od právničky je to však o to více zarážející, už článek 1 Listiny základních práv a svobod totiž říká, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Přednáškou prostupovala velká míra dojmologie a zobecňování, které nebyly podloženy ani odbornou literaturou, ani daty a výzkumy, ani judikaturou. Interpretovat historické posuny nerovného postavení žen ve společnosti jako boj proti mužům, výroky o tom, že se při debatě o znásilnění zapomíná, že podstatou společnosti je především přežití lidstva, nebo o „typických ženských nástrojích, kterými ženy ovládaly muže“ představují odklon od konsensu v právním odvětví gender a právo. Ten se momentálně drží antiesencialistického přístupu k genderu a zaměření na strukturální rozměr nerovností.

Přednášející má samozřejmě plné právo se od vědeckého konsenzu odklonit, nicméně by se tak mělo by stát po komplexní analýze, jejíž závěry nové přístupy prokazují. Příspěvek paní exministryně se ale ničemu takovému ani neblížil. Své postoje opřela o „bohatou zkušenost klientek z její advokátní praxe“, z nichž vydedukovala obecné závěry.

Paní přednášející se v médiích také opakovaně dopouští sekundární viktimizace přeživších znásilnění (o které se studentstvo učí v trestním právu), a to i v rámci kauzy Dominika Feriho.

Vyhradily jste se proti těmto slovům již během přednášky? Pokud ne, tak z jakého důvodu?

Obě jsme konferenci absolvovaly online. Kvůli internetovému připojení a absenci vyhrazeného času pro diskuzi v rámci rozvržení konference jsme neměly prostor se vyjádřit. Výhrady, které jsme k neodbornosti přednášky měly, napsali ale lidé do chatu před námi. Vyhradili se proti nim i další přednášející, kteří na konferenci vystoupili.